Nejnovější komentáře

    Počítadlo návštěv

    TOPlist

    Dokumenty

    Proměny mladé zpěvačky

    Výrobce: ČRo Brno
    Režie: nezjištěno
    Rok výroby: 1966

    Pravděpodobně první dokumentární pořad věnovaný Laďce Kozderkové. Vznikl v roce 1966 v brněnském rozhlase. Začíná vyprávěním Laďčina otce Ladislava Kozderky a pak následuje rozhovor malé holčičky Alenky s tehdy sedmnáctiletou Laďkou. Společně si povídají o jejích dětských písničkách a zazní ukázky písní Rýma, Protivný kluk a Na klouzačce. Pak pokračuje rozhovor na téma dospívání. Je proložený dnes už zapomenutými skladbami, Písničkou o taťkovi a První schůzkou. První z nich je českou verzí tehdy populárního hitu italské zpěvačky Rity Pavone Viva La Pappa Col Pomodoro. Aktuální tvorbu mladé zpěvačky pak zastupují písně Smutná kočka a Střevíčky si klapou, což je dnes zcela neznámá verze The Boots Are Made For Walking, která se proslavila v podání Yvonne Přenosilové jako Boty proti lásce. V rozhovorech s dvanáctiletou holčičkou je znát, že Laďka Kozderková už je ve svých sedmnácti opravdu na prahu dospělosti. Mluví s lehkým nadhledem, ale při tom spontánně a s humorem. Roztomile působí i jasně rozpoznatelný brněnský akcent. Tento pořad, který je v podstatě průřezem pětileté kariéry mladé Laďky Kozderkové, se v rozhlasovém archivu nedochoval. Při vysílání v září 1966 ho ale naštěstí natočil na magnetofon zřejmě Laďčin otec, v jehož pozůstalosti byl po letech objeven. I proto, že nahrávka je pořízená z reproduktoru rozhlasového přijímače, je její technická kvalita poněkud horší, přesto je ale cenným svědectvím o tvorbě začínající zpěvačky.

     

    Lady Živáček

    Výrobce: Československý rozhlas
    Režie: nezjištěno
    Rok výroby: 1988

    Rozhlasový dokument věnovaný přední osobnosti československého muzikálového divadla Ladislavě Kozderkové. Autorka Miroslava Humplíková ho natočila v roce 1988, tedy dva roky po smrti Laďky Kozderkové. Dokument mapuje její profesní i soukromý život od dětství až do okamžiků tragického konce. Zazní stěžejní písně její kariéry, od prvního hitu Na klouzačce, přes Zdálo se mi, Hello, Dolly, Píseň o smrti blázna Vincka až po závěrečné Já už vím. Nechybí ani pasáže z jediného rozhlasového rozhovoru, který se s Laďkou Kozderkovou dochoval a samozřejmě i ukázka z rozhlasové hry Ztracený hlas. Velmi cenné jsou pasáže, ve kterých autenticky vzpomínají otec Ladislav Kozderka, brněnský režisér Stanislav Fišer, hudební teoretik Ivo Osolsobě a herecký kolega Ladislav Županič. V závěru pak načetl Miloš Kopecký část textu, který napsal na přebal LP desky Já už vím, kterou vydal Supraphon ve stejném roce. Vzhledem k tehdejším požadavkům rozhlasové dramaturgie obsahuje dokument Lady Živáček i základní fakta o vývoji hudebního divadla a muzikálu v Československu. Celková stopáž pořadu byla 60 minut, což znamenalo dostatek prostoru nejen pro vyprávění, ale i hudební ukázky. Bohužel, tento dokument se nedochoval ve zvukové podobě, zachoval se pouze scénář. Vznikl na konci 80 let, kdy se ještě nearchivovaly automaticky všechny vyrobené pořady. Vzhledem k nedostatku záznamového materiálu se pásy po odvysílání používaly znovu a natočil se na ně jiný pořad.

     

    Já už vím

    Výrobce: Československá televize
    Režie: Pavel Vantuch
    Rok výroby: 1989

    Střihový pořad k nedožitým čtyřicátinám Laďky Kozderkové. Vznikl v Československé televizi v roce 1989. Začíná ústřední písní z muzikálu Hello, Dolly, kterou Laďka Kozderková natočila v lednu 1986. Obrazový záznam k této nahrávce se bohužel nedochoval a proto je zpěv doplněn fotografiemi z inscenace Hudebního divadla v Karlíně. Následuje ukázka z pořadu Deset let s Moravankou, ve kterém Laďka Kozderková zpívala píseň Kebych byla jahodů. Dalším výstupem je scénka ze Silvestra 1985 nazvaná V servisu. V ní si Laďka Kozderková zahrála řidičku buldozeru, která oznamuje vedoucímu autoservisu, že mu zničila jeho vlastní auto. Další píseň je Ježkova Když jsem kytici vázala. Další scénka je z roku 1984 z Televarieté a jmenuje se Vědecký ústav pro výzkum chůze. Pak následuje směs cizojazyčných písní, které si Laďka Kozderková zazpívala v roce 1986 v Abecedě K+X. Poslední scénkou jsou legendární Techtle mechtle ze Silvestra 1980 a závěrečnou písní Já už vím, která dala název celému pořadu. Jeho autorkou je Alena Berková, která se po roce 1990 specializovala na zábavné střihové z televizního archivu. Tento pořad věnovaný Laďce Kozderkové byl jedním z prvních toho druhu. Neobsahuje žádné průvodní slovo, přesto na sebe jednotlivé pasáže dynamicky dobře navazují.

     

    Úsměvy Laďky Kozderkové

    Výrobce: Česká televize
    Režie: Pavel Vantuch
    Rok výroby: 1997

    Oblíbený cyklus vzpomínek na známé herce a zpěváky, kterým provází Jaromír Hanzlík. Díl věnovaný Laďce Kozderkové začíná netradičně, z kotoučového magnetofonu zní její první profesionální nahrávka písničky Na klouzačce, kterou natočila ve svých dvanácti letech. Scénáristou pořadu byl Ondřej Suchý, takže mezi jednotlivými ukázkami dostanou prostor i jeho osobní vzpomínky v podobě dopisů, které si v mládí psali. První ukázka prezentující Laďčin smysl pro humor a muzikální  nadsázku je z pořadu Písničky z celuloidu, ve kterém zpívala píseň z filmu Pytlákova schovanka. Pak už následují ukázky z filmových rolí Laďky Kozderkové ve snímcích Řeknem si to příští léto, Hodinářova svatební cesta korálovým mořem, Blázni, vodníci a podovodníci a Trhák. Ten například zastupuje absurdní scéna, při které se Laďka Kozderková coby listonoška Ticháčková nemůže odtrhnout od okna. Divadelní práci Laďky Kozderkové dokumentuje ukázka z hudební komedie Ženitba, ve které si na prknech Hudebního divadla v Nuslích zahrála po boku Oldřicha Nového. Nechybí ani nejlepší výkony Laďky Kozderkové v televizních zábavných pořadech. Z cyklu Šestý den je sobota je scénka, ve které Laďka Kozderková a Petr Nárožný zpívají slavné operetní árie a jejíž komičnost vychází z toho, že oba zmatení interpreti si pod playbeckovým zpěvem povídají a pletou aranžmá. Ze stejného pořadu je i závěrečná píseň Jen jeho ráda mám v baladickém pojetí. Další hudební ukázkou je slavný výstup Kočky ze Silvestra 1978, ve kterém se spolu s Laďkou Kozderkovou rozezpívaly a roztančily Stella Zázvorková a Helena Růžičková. Nechybí ani nejslavnější scénka Laďky Kozderkové Techtle mechtle ze Silvestra 1980.  Před závěrečným rozloučením poukáže Jaromír Hanzlík na krutou hříčku osudu, když porovná dva výstřižky ze stejného vydání novin z 19. listopadu 1986. V jednom se dočteme o úmrtí Laďky Kozderkové a ve druhéh se píše o předpremiéře nového muzikálu Hudebního divadla v Karlíně Cikáni jdou do nebe, ve které podle textu účikuje mimo jiné i Laďka Kozderková. O této výjimečné herečce a zpěvačce je zmínka ještě v jiném dílu z cyklu Úsměvy, který je věnovaný jejímu manželovi Vlastimilu Bedrnovi. Vzpomínku doplňuje ukázka  jejich společné scénky  V autoservisu ze Silvestra 1985.

     

    Předčasná úmrtí – Ztracený hlas

    Výrobce: Česká televize
    Režie: Martin Dolenský
    Rok výroby: 2001

    Hodinový televizní dokument z cyklu Předčasná úmrtí. Díl věnovaný Laďce Kozderkové vznikl v první řadě tohoto cyklu a patří rozhodně k těm nejlepším. Tvůrci si na jeho přípravě dali opravdu záležet, objevili zapomenuté archivní záběry, velmi citlivě pracovali s hudebními ukázkami i s dotáčkami. Na Laďku Kozderkovou v dokumentu vzpomínají klíčoví lidé jejího života. Sestra Blanka, dcera Lada, Manžel Vlastimil Bedrna, kolegové Petr Nárožný, Ladislav Županič, Hana Talpová, Karel Fiala, Petr Novotný či Václav Zahradník. Režisér Martin Dolenský do dokumentu velmi šikovně zakomponoval ukázky z rozhlasové inscenace Ztracený hlas, jejíž název dal nakonec jméno celému pořadu. Využil také neobvyklé interview, které Laďka Kozderková poskytla své přítelkyni Michaele Zindelové v roce 1984. Odpovědi za ní velmi citlivě načetla Lorna Vančurová, která svůj hlas Laďce Kozderkové velmi připodobnila a vystihla správnou atmosféru. Dokument Předčasná úmrtí – Ztracený hlas nabízí divákům ukázky ze stěžejních rolí Laďky Kozderkové, vážnější i komické vzpomínky jejích blízkých, poodhaluje některá témata z jejího soukromí a mapuje její boj se zákeřnou nemocí. V pořadu vzpomínají i její ošetřující lékaři, kteří potvrzují informace o tom, že při hospitalizacích žádala o propuštění na revers do divadla nebo že si téměř až do poslední chvíle zpívala. Dramatický závěr života je v dokumentu zachycený citlivě a je zároveň gradačním vrcholem celého dokumentu.

     

    Lístky vytržené z památníku – Vyšla hvězda nad Brnem

    Výrobce: Česká televize
    Režie: Radovan Urban
    Rok výroby: 2002

    Jeden z dílů kultivovaného dokumentárního cyklu, věnovaného osobnostem československé populární hudby. Každý pořad je portrétem buď zpěváka, skladatele nebo dirigenta. Po Karlu Vlachovi, Evě Olmerové nebo Josefu Vobrubovi přišla v roce 2002 řada i na Laďku Kozderkovou v díle s podtitulem Vyšla hvězda nad Brnem. Průvodcem pořadem je jako obvykle Karel Štědrý, který má tu výhodu, že s většinou zmiňovaných osobností osobně spolupracoval. Základem pořadu jsou vzpomínky kolegů z branže. Na Laďku Kozderkovou vzpomínají Ladislav Županič, Jiří Koutný, Věra Vlková, Drahomíra Vlachová, Karel Bláha, Pavlína Filipovská, Karel Hála, Jitka Zelenková, Karel Vágner, Václav Hybš a Antonín Matzner. Jejich historky a vyprávění prokládá množství ukázek, které nejsou jen sledem nejznámějších čísel Laďky Kozderkové, ale ve skutečně pestré škále mapují její tvorbu, jak muzikálovou, tak televizní. Diváci mají také jedinečnou možnost slyšet několik živě pořízených nahrávek, které dosvědčují, s jakou suverenitou a pěveckou jistotou Laďka Kozderková pracovala. Jde konkrétně o písně Jen tiše padá sníh, Tam za tou duhou a Jen jeho ráda mám. Ve výběru najdeme i opravdu málo známé záznamy, bohužel ve zkrácené podobě. Od Předčasných úmrtí se Lístky vytržené z památníku liší tím, že nestavějí vyprávění na soukromí dané osobnosti, ale vycházejí důsledně z profesního základu. Prozrazují tak o Laďce Kozderkové trochu něco jiného, než zmíněný dokument osobnějšího rázu. Přesto i tento pořad graduje k tragickému finále, které je s osudem Laďky Kozderkové neodmyslitelně spjato.

    Životopisy – Laďka Kozderková

    Výrobce: Český rozhlas
    Režie: Josef Dufek
    Rok výroby: 2009

    V roce, kdy by se Laďka Kozderková dožila 65 let, vznikl kromě hodinového rozhlasového dokumentu také pětidílný cyklus ze seriálu Životopisy. Pro Český rozhlas Brno ho napsal Josef Veselý. Pět desetiminutových dílů mapuje život Laďky Kozderkové od útlého dětství až do konce jejího života. Vyprávění je vystavěno jako dialog vypravěče Milana Němce a Laďky Kozderkové, kterou hraje Zuzana Slavíková.  Jednotlivé pasáže jsou prokládány písněmy, které mají dostatek prostoru zaznít v plné síle. Autor také využil rozhovor, který v 90. letech natočil se svým kolegou a Laďčiným otcem Ladislavem Kozderkou. Nejzajímavější pasáže z něj jsou v pořadu velmi citlivě zakomponovány. Vyprávění se soustředí především na Laďčiny hudební začátky a pozdější pěveckou a divadelní kariéru.

     

    Laďka Kozderková – Život pro muzikál

    Výrobce: Český rozhlas
    Režie: Jan Herget
    Rok výroby: 2009

    Rozhlasový dokument natočený k nedožitým šedesátinám Laďky Kozderkové. V téměř hodinové stopáži mapuje stěžejní okamžiky jejího soukromého i profesního života. Sestry Alena Podzemná a Blanka Kozderková vzpomínají na idylické dětství strávené v Brně, později na poněkud bouřlivější léta mladé zpěvačky která završilo první manželství a odchod do Prahy. Hudební publicista Jiří Černý nabízí odborné hodnocení Laďčiných profesních kvalit, divadelník Milan Hein komentuje její jevištní výkony. O pedagogické činnosti na Lidové konzervatoři mluví zpěvačka Irena Budweiserová, o práci pro děti zase televizní scénárista a dramaturg Jiří Chalupa. Kolegové z Hudebního divadla v Karlíně Ladislav Županič a Hana Talpová přinášejí autentické zážitky z jeviště i zákulisí, kamarádky Jana Bednářová a dcera Lada Kubernátová zase čistě soukromé vzpomínky. V dokumentu zazní víc než dvě desítky písní Laďky Kozderkové, včetně zábavné směsi různorodých žánrů, které s přehledem zvládala. Nechybí ani ukázky ze slavných televizních scének, rozhlasových pohádek a samozřejmě i pasáže z mimořádné rozhlasové hry Ztracený hlas, ve které si Laďka Kozderková zahrála hlavní roli. Tento dokument měl premiéru v červenci 2009 a od té doby se již dvakrát reprízoval. Zatím naposledy v neděli 31. srpna 2014 na Dvojce Českého rozhlasu v rámci léta Hereckých legend.

     

    Kalendárium

    Výrobce: Česká televize
    Režie: Petr Obdržálek
    Rok výroby: 1998, 2002, 2014

    Časem prověřený cyklus, který každou neděli před desátou dopoledne rekapituluje výročí nadcházejícího týdne. Od začátku vysílání je průvodkyní Kalendáriem Saskia Burešová, oblíbená televizní hlasatelka. Krátké portréty jsou věnované hercům, zpěvákům, spisovatelům, hudebním skladatelům, politikům a mnoha dalším osobnostem, které se nějakým způsobem zapsaly do historie. V posledních letech Kalendárium připomíná jen kulatá a půlkulatá výročí. Zatím třikrát byla mezi osobnostmi i Laďka Kozderková. V letech 1998, 2002 a naposledy na konci června 2014. Medailonek zrekapituloval milníky jejího života a nabídl například ukázku slavné scénky Techtle mechtle nebo scénu z divadelní inscenace Ženitba.

     

    Příběhy slavných – Laďka Kozderková

    Výrobce: Český rozhlas
    Režie: Yvona Žertová
    Rok výroby: 2015

    Cyklus Příběhy slavných připomíná osudy slavných osobností, většinou z uměleckého světa. Každé osobnosti je věnováno pět pětiminutových dílů. Tuto řadu začal český rozhlas vyrábět a vysílat na sklonku roku 2015 a jednou z prvních osobností, kterou představil je zpěvačka a herečka Laďka Kozderková. Autorem jejího rozhlasového životopisu je Jan Herget, který o ní v roce 2012 napsal biografickou knihu. Jednotlivé díly jsou uvozené Laďčinou originální vokální improvizací na melodii Summertime a úryvkem z interview založeného na asociacích, které s ní v roce 1984 pořídila novinářka Michaela Zindelová. Pak následuje vyprávění postavené jako dialog vypravěče Dalimil Klapky a postavy Laďky, kterou hraje Valerie Zawadská. V každém díle je jedna nebo dvě hudební ukázky. Zazní například písně Na klouzačce, Don Juan, Až budu filmová hvězda, jazzová improvizace, Hallo, Dolly, Diga diga dou nebo Já už vím. Součástí čtvrtého dílu je také ukázka z rozhlasové hry Ztracený hlas.

     

    Jiří Horčička – Spor o legendu

    Výrobce: Český rozhlas
    Režie: Jan Herget
    Rok výroby: 2017

    Rozhlasový dokument Jiří Horčička – Spor o legendu vznikl u příležitosti dvojitého výročí významného rozhlasového režiséra. Jiří Horčička se narodil 27. března 1927 a zemřel v den svých 80. narozenin 27. března 2007. Autor dokumentu zvolil neobvyklou formu, jak přiblížit život a zejména profesní dráhu Jiřího Horčičky. Propojil dokument s dramatickým tvarem do formátu, ve kterém se organicky propojují realistické fragmenty s dodatečně vytvořenými pasážemi. Dva dokumentaristé zinscenují v rozhlasovém studiu zvláštní soudní přelíčení, které má posoudit přínos Jiřího Horčičky pro rozhlasovou tvorbu. Hlavní dva aktéři zaujmou role žalobce a obhájce, pamětníci vystupují jako svědkové, Jiří Horčička je vyšetřovaným a soudcem pak herec Eduard Cupák. Repliky těch, kteří už nežijí autor pečlivě vybral z rozhovorů, které v minulosti rozhlasu poskytli. Nezbytné důkazy v podobě ukázek z rozhlasových her zaznívají díky imaginární zvukové paměti stěn rozhlasového studia, která umožní vypovídat i několika postavám z Horčičkových her. Svědkem se tak stává komisař Maigret a také hlas Laďky Kozderkové, která hrála pod vedením Jiřího Horčičky hlavní roli ve hře Ztracený Hlas. Její hlas se stane veselým šotkem, který v průběhu celého děje stěžuje žalobci i obhájci práci. Občas zazpívá, občas si zazlobí. I když v dokudramatu Jiří Horčička – Spor o legendu jsou použité jen fragmenty ze starších rozhlasových rolí Laďky Kozderkové, jsou zasazeny do nového kontextu.

    Autor: Jan Herget