Nejnovější komentáře

    Počítadlo návštěv

    TOPlist

    Jaroslav Veselka

    jarek-veselka-1 Snad pro ty oči…? Snad pro ten úsměv…? Nebo pro ten sametový hlas, doprovázející mne v myšlenkách již od raného mládí? Myslím, že pro to vše a ještě mnohem více se mi osobnost Laďky Kozderkové vryla hluboko pod kůži a často jsem si při různých více či méně radostných chvílích vzpomněl na tuto ženu s neobyčejným životním osudem.

    Psal se rok 1989 a já, coby desetiletý kluk, spatřil na televizní obrazovce paní s nesmírně zajímavým vyzařováním. Vytvářela kolem sebe jakousi zvláštní auru něčeho nedopovězeného a v jejích očích jsem tušil odlesk mimořádného životního osudu. Od tohoto okamžiku mě Laďka provázela životem a donutila k úvahám nad smyslem života vždy, když jsem ji zahlédnul, byť jen v nějaké malé filmové roli – nebo třeba i pouhé televizní scénce. Mé první vnímání „Lady Živáčka“ bylo totiž ponejprv jako Paní herečky. Některé věci v životě předstírat nebo naopak skrývat nelze – lásku, bolest, štěstí, závist… Dříve či později se vše zhroutí a je to trapné. O to více vnímatelné jsou tyto city a pocity v písních, jejichž interpretům posluchač jednoduše uvěří či nikoliv. Je to prosté.

    S odstupem času mohu jen žasnout, jak Laďka ve svém mladém věku přesvědčivě podala „Jarní víru“ nebo později, na sklonku svého života, písně „Co bude dál“, „Píseň o smrti nevinného blázna“, „Já už vím“, „Chci žít“ nebo „Tři vteřiny“. Při poslechu těchto skladeb v podání paní Laďky si člověk uvědomí ty obyčejné, jednoduché a přitom tak vzácné a zásadní životní hodnoty. Hodnoty, jež většinu z nás napadají právě ve chvílích spíše vážných a neradostných.

    Právě proto spatřuji v umění – hudbě především, tu krásu prožívání štěstí i bolesti, uvědomění a uchovávání si ve svém nitru tu pokoru k životu, lidem, zdraví, obyčejné lidské slušnosti…

    A to vše, jistě přes řadu lidských nectností, které máme my všichni, Laďka Kozderková respektovala a rovněž vyžadovala u druhých. Kladu si otázku, čím vlastně paní Laďka tolik přitahuje zájem posluchačů, svých věrných fanoušků. Odvažuji se říci, že je to právě pro tu víru v dobro člověka, která prostupuje jejím hlasem a písněmi, jakož i je patrná v jejím výrazu.

    Dnes můžeme jen spekulovat, jaký by byl další osud této ženy a ženy umělkyně, první Dámy českého muzikálu 70. a první poloviny 80. let 20. století…

    Osud tomu chtěl a mohlo by se zdát, že Laďka Kozderková rozdávala radost a úsměv pouhých 37 let svého života. Nikoliv, milý čtenáři… Je tomu doposud a snad právě paradoxně její předčasný odchod učinil Laďku nesmrtelnou.

    Paní Laďko, chovám k Vám hlubokou úctu a děkuji Vám za ty nádherné „všebarevné“ pocity, které v nás svým uměním vyvoláváte. Slzy i úsměv…

    Mám Vás rád,

    Jarek

    Kontakt: jarek@ladkakozderkova.cz

    jarek-veselka-3