Nejnovější komentáře

    Počítadlo návštěv

    TOPlist

    KABARET

    kabaret

    Role: Kostová

    Premiéra: 2. a 3. března 1978

    Počet repríz: 76

    Režie: Karel Jernek

     

    Světově proslulý muzikál zkušených tvůrců Johna Kandera, Freda Ebba, Joe Masteroffa. Jedinečným způsobem zachycuje atmosféru v meziválečném Německu, s počátky militantního nacismu. Americký novinář Cliff Bradshaw přijíždí do Berlína a hned ve vlaku se seznámí se sympatickým Ernstem Ludwigem, který ho vezme s sebou do nejlepšího kabaretu ve městě Kit Kat Klubu. Tomu kraluje dekadentní konferanciér se svými děvčaty, ovšem hvězdou večera je zpěvačka Sally Bowlesová, původem Angličanka. Ta vede příkladně nezřízený život, milence střídá jednou týdně a Cliff jí hned padne do oka. Spřátelí se a Sally se nastěhuje do Cliffova skromného podnájmu. Bytnou je ustaraná slečna Schneiderová, kterou trápí především neukázněná podnájemnice slečna Kostová, laciná prostitutka. Jedinou radostí slečny Schneiderové je přízeň dalšího podnájemníka pana Schultze, prodavače v obchodě s ovocem. Sally a Cliff se do sebe časem zamilují a čekají spolu dítě. Sally chce skoncovat s nevázaným životem a sní o tom, že se usadí. Cliffovi psaní románu moc nejde a tak si vydělává lekcemi angličtiny, na které k němu dochází Ernst. Ten mu však nabízí i výhodnější obchod, posílá ho na krátké obchodní cesty do Paříže, odkud Cliff nevědomky přiváží peníze na financování politické kampaně nastupujících nacistů. Vše vyjde najevo při zásnubách slečny Schneiderové s panem Schultzem, kterým Ernst a novopečená nacistka slečna Kostová veřejně opovrhují. Ze svatby nakonec sejde a rozplyne se i sen o klidné budoucnosti Cliffa a Sally. Přepadne ji strach z přílišné zodpovědnosti a tak si nechá udělat potrat. Cliff odjíždí a Sally se opět vrací do Kit Kat Klubu, kde je znovu hlavní hvězdou. Jenže nevázaná zábava v kabaretu nemůže zastínit hrůzy, které nastávají v reálném světě. To nejhorší teprve přichází.  kabaret_1

    kabaret_2 Působivě zpracované téma nacizmu a antisemitizmu v Německu 30. let. Prostředí kabaretu dodává příběhu nejen ten pravý švih, ale nabízí i metafory pokřivených odstínů společnosti, od sexuální perverzity, přes hamižnost až k rasové nenávisti. Tento muzikál proslavila také filmová verze z roku 1972 oceněná osmi Oscary. V Československu ho poprvé inscenovali v Brně v roce 1977, o rok později se ho pak zhostil soubor Hudebního divadla v Karlíně. V roli kabaretiéra se alternovali René Gabzdyl a Miro Grisa, Cliffa hrál Karel Gult nebo Ladislav Županič a v postavě Sally se střídaly Hana Talpová, Eva Rozová a překvapivě Naďa Urbánková. Laďka Kozderková si zahrála menší, ale výraznou roli prostitutky slečny Kostové, ze které se v průběhu děje stane pravověrná nacistka. Podle pamětníků byl jedinečný její výstup na zásnubách, kdy zprvu andělským hlasem začala zpívat vlasteneckou píseň, která se pak proměnila v zupácký nacionalistický marš zakončený frenetickým skandováním pokřiku „sieg heil“. I když v Kabaretu hrála Laďka Kozderková tuto zápornou roli, považovala právě tuto inscenaci za to nejlepší, co se karlínskému souboru na přelomu 70. a 80. let v oboru muzikálu podařilo.

    Autor: Jan Herget