Nejnovější komentáře

    Počítadlo návštěv

    TOPlist

    MAMZELLE NITOUCHE

    Rok dokončení: 1976

    Role: corina

    Režie: Jiří Nesvadba

    Premiéra:

     

    Divadelní role

     

     

    Mam’zelle nitouche – ukázka

    Jedna z nejslavnějších operet autorů Florimonda Hervé, Henriho Meilhaca a Alberta Millauda v dodnes nepřekonaném překladu Oldřicha Nového. On sám tuto operetu velmi miloval a v několika nastudováních byl i představitelem hlavní role. Název Mam’zelle Nitouche vychází z děje a do češtiny by se dal přeložit jako Slečna Netýkavka.

    Hlavní hrdina žije dvojím životem. Ve dne je coby Celestén varhaníkem v klášteře u Vlaštoviček, večer tajně prchá přes zeď do operetního divadla, kde je známý pod jménem Floridor. Velmi se těší na premiéru své první operety. Nejlepší choralistkou klášterního sboru je chovanka Denisa, která tajně objeví partituru Floridorovy operety, naučí se ji a odhalí Celesténovo inkognito. V den premiéry má Denisa odcestovat do Paříže kvůli svatbě s neznámým snoubencem. Matka představená rozhodne, že jejím doprovodem bude Celestén a tak se oba dostanou z kláštera. Floridor spěchá na premiéru a Denisu nechá v hotelu. V divadle už je vše v plném proudu, Floridor dorazí právě v pauze po prvním jednání. Hlavní subreta Corina slaví velký úspěch a je obklopena ctiteli, především důstojníky. Jeden z nich, mladý Fernand se však loučí, odjíždí, protože se žení a svou snoubenku ani nezná. Za Corinou přichází i major, vytrvalý obdivovatel, aby jí vyčetl údajnou nevěru s Floridorem. Jenže Corina si ho díky své nonšalanci opět omotá kolem prstu. Po majorovi přichází tajně Floridor, jenže major se vrátí a opět přistihne svou milou v obětí s jiným. Denise se podaří dostat z hotelu a přijde do divadla. Corina tajně vyslechne její rozhovor s mladým důstojníkem Fernandem o hodinách zpěvu u pana Floridora a o jejich společné cestě do Paříže. Okamžitě začne urputně žárlit, rozčílí se, urazí a v doprovodu majora kvapem opustí divadlo. Ředitel je zoufalý, premiéra je ohrožená a Fernand navrhne, aby v roli zaskočila Denisa. Dívka se zdráhá, ale nakonec svolí. Ona i celá Floridorova opereta mají obrovský úspěch. Autora ale stále pronásleduje rozhořčený major a tak Floridor spolu s Denisou rychle prchají, místo ve vlaku ale skončí v kasárnách, kde se ukryjí. Denisa se náramně baví s vojáky a Floridor má potíže s majorem, který je mu stále v patách. I Denisa se obává, že by v ní poznal zpěvačku, která vyfoukla jeho milované Corině úspěch a proto se přestrojí za vojáka. Jenže je brzy opět prozrazena a spolu s Floridorem prchají zpět do kláštera. Na tomto místě se v závěru hry setkávají všechny zásadní postavy operety. Ukáže se, že snoubencem slečny Denisy má být mladý Fernand, se kterým si už v divadle padli do oka. Svatbě už nic nebrání a nakonec se usmíří i major s panem Celesténem respektive Floridorem.

    V roce 1976 vznikla rozhlasová verze oblíbené operety Mam’zelle Nitouche. Hlavní roli pana Celesténa respektive Floridora si zahrál i zazpíval Jaromír Hanzlík, jeho partnerkou v roli Denisy byla Pavla Břínková. Epizodní, přesto však výraznou a hlavně komediální roli subrety Coriny si zahrála Laďka Kozderková. O 8 let později nastudovala stejnou roli i na scéně domovského Hudebního divadla v Karlíně. Díky rozhlasové verzi si tedy můžeme udělat alespoň přibližnou představu, jak Laďka Kozderková tuto roli na jevišti hrála.

    Autor: Jan Herget