Nejnovější komentáře

    Počítadlo návštěv

    TOPlist

    MAZLÍČKOVÉ

    mazlickove_2 Rok dokončení: 1974

    Role: Marcela

    Režie: Karel Weinlich

    Premiéra: 26.7. 1977

     

    Divadelní role 

     

    Mazlíčkové – ukázka

    Rozhlasová verze původního českého muzikálu Jiřího Bednáře a Václava Zahradníka Mazlíčkové. Hlavní hrdinkou je Helena, která pracuje v prodejně gramofonových desek a taky amatérsky zpívá. Chodí do klubu, kde její kamarádky obdivují místní hvězdu kapely Vesuv Boba. Ten zprvu vystupuje jako nafoukaný frajer, ale ve skutečnosti je to poctivý kluk. Jednou Bob, který se vlastně jmenuje Martin, vytáhne Helenu na jeviště. Dívka tak poprvé zazpívá před publikem a má úspěch. Vedoucí prodejny, kde Helena a její kamarádka Yvetta pracují, nerad vidí její koketování s muzikou. Helena začne zpívat s Bobovou bigbítovou kapelou a prožijí spolu první lásku. Hlavní hrdinka příběhu se přihlásí do soutěže amatérských zpěváků Zlaté chrastítko a vyhraje ji. Hned ji začnou obletovat lidé ze světa šoubyznysu. Zkušený profík, skladatel Petr Bárta jí dává profesionální rady, stejně jako jeho partnerka, zpěvačka Marcela Hanušová. Helenu pak osloví i jeden z porotců, televizní režisér Malík, věší jí trochu bulíky na nos, a padne zmínka i o jejím možném vystoupení v televizi. Umělecký poradce Johny Chaloupka Heleně nabízí spolupráci, má kontakty na studia, vydavatelství, atd… Nakonec se domluví. Z Heleny se rychle stane hvězda, jezdí po zájezdech, má první fanoušky. Na zkoušení s původní Bobovou kapelou a zpívání na zapadlých štacích za pár korun už nemá moc čas a ani náladu. Nabírá první manýry celebrit a s kapelou Vesuv i s Bobem se nakonec ve zlém rozejde. Po čase už je Helena součástí světa pop-music, zpívá v televizi, mimo jiné i ústřední píseň muzikálu Mazlíčkové. Sbližuje se s jejím dvorním skladatelem Petrem, který se jí svěřuje se svým splínem, ideály vystřídala deziluze, nedělá muziku pro umění, ale pro kšeft. Helena tomu nerozumí, je pořád naivní idealistka. Stanou se z nich milenci, jenže tajně, Petr příliš kalkuluje a oficiálně pořád žije s Marcelou. Jednou přijede Helena s ostatními do klubu, kde začínala a setká se s Bobem, usmíří se. Bob je ale z povýšenecké umělecké smetánky znechucený. Děj muzikálu začíná pozvolna odhalovat odvrácenou stranu světa pop-music. Petr jde z mejdanu do mejdanu a na práci začíná kašlat. Nepíše Heleně nové písně, což mu Johny Chaloupka vyčítá. Útěchu nachází u Marcely, která už má také nejlepší léta své kariéry za sebou. Když vyjde najevo, že je Helena s Petrem těhotná, její manažer Johny se k ní zachová velmi surově. Vyčte jí, že je hvězda na jedno použití. Dívka je vystresovaná a znechucená z toho, jak se k ní chová, navíc je zhnusená i sama ze sebe proto, že zradila lásku pro kariéru. Nejvíc ji zraní, že Petr pochybuje o tom, jestli má dítě právě s ním. Helena si sáhne na život, ale naštěstí nezemře, skončí v nemocnici, o dítě však přijde. Petr za ní přijde do nemocnice a rychle pochopí, že s jejich láskou je konec. Za Helenou přijde i Marcela a obě si porozumí. Helena se stydí za to, co udělala a změní své životní hodnoty. Je jí sympatická Marcelina moudrost. Pochopí, že Marcela umí rozpoznat, co je pravé umění a co jen mladá sláva…. Po uzdravení se Helena vrací mezi své staré kamarády. Její kariéra v pop-music byla krátká a skončila neslavně. V klubu se zase potkává s Bobem a její staří dobří známí jí opět vezmou mezi sebe.

    Původní český muzikál, který se úspěšně několik sezón hrál v Hudebním divadle v Karlíně. Měl premiéru v únoru 1974 a ještě tentýž rok na podzim vznikla rozhlasová verze v režii zkušeného Karla Weinlicha. Někteří herci z karlínské inscenace si zahráli i v rozhlasové verzi, jako například představitelka Heleny Dana Matějková, Laďka Kozderková v roli Marcely nebo Karel Fiala coby Johny Chaloupka. Jiné role obsadil režisér známějšími osobnostmi, vedoucího prodejny si například zahrál Jiří Sovák a režiséra Malíka Miloš Kopecký. Zatímco na jevišti hrál mladého muzikanta Boba Aleš Ulm, v rozhlasové verzi mu zůstaly jen pěvecké party a roli převzal Jan Kanyza. Tato rozhlasová hra stojí na dialozích, písně děj v podstatě jen doplňují. Jednak znázorňují svět pop-music a jindy dokreslují vnitřní pocity jednotlivých postav, především Heleny a Petra. Je velké štěstí, že rozhlas tento muzikál zpracoval a zaznamenal. Díky tomu můžeme posoudit i herectví Laďky Kozderkové, která v této verzi sice nemá příliš prostoru, ale přesto dokazuje kvalitu svého herectví. V dialozích je civilní a vyzrálá, v jediné písni „Bůh ví“ pak dokonale propojuje pěveckou jistotu s hlubokým skeptickým prožitkem.

    Autor: Jan Herget