Nejnovější komentáře

    Počítadlo návštěv

    TOPlist

    MÍR

    rozhlas Rok dokončení: 1986

    Role: Poupátko

    Režie: Jiří Horčička

    Premiéra: 26.3. 1987

     

     

     

    Mír – ukázka

    Rozhlasové zpracování komedie Řeckého dramatika Aristofana, kterou upravil německý dramatik Peter Hacks. Vypráví o době, kdy celým Řeckem zmítají války, lidé umírají, upadají vědy, obchod i zemědělství a řemesla. Jeden z Athénských občanů Trigaios se proto rozzlobí na nejvyššího boha Dia a chce vědět, proč dopouští na zemi takovou zkázu. Aby se k bohům dostal, ochočí si velikého chrobáka, který ho na hřbetu vynese do nebes. Přivítá ho však jen bůh Hermes, ostatní bohové totiž odcestovali, zlobí se na lidstvo za to, že neustále válčí. Olymp tedy ovládá jen bůh války, který chce všechna města zničit, rozdrtit ve velkém hmoždíři. Jenže mu schází nová mohutná palice a tak se ji vypraví hledat. Tohoto okamžiku Trigaios využije k záchraně bohyně míru z hluboké studny. Na pomoc si pozve lidi ze všech znepřátelených měst, ale dá mu velkou práci je přesvědčit ke společné práci. Nakonec je ale bohyně míru a štěstí Eirené zachráněna. Doprovázejí ji dvě božská stvoření, pracovitá čiperka a poupátko něhy. Čiperka radostně nabádá lidi k práci, zatímco Poupátko žehná milování, tedy práci, která přichází po setmění. Milovník života Trigaios se vrací na zem s bohyní Eirené, Čiperkou i Poupátkem. Pracovitou Čiperku přenechá Athénským radním a s milovaným Poupátkem se chystá oženit. Za návrat míru na zem očekává Triagios poděkování všech občanů, ovšem nejdřív se dočká nevděku od výrobce a obchodníka se zbraněmi a od kněžího a věštce, kteří měli z války prospěch. Obyčejní lidé však Trigaia oslavují za návrat míru, prospěchu a hojnosti. Celý příběh končí bujnou oslavou a Trigaiovou svatbou s poupátkem.

    Tato rozhlasová hra natočená v roce 1986 je názorným příkladem toho, že i několik tisíc let stará komedie se dá zpracovat současně a může být stále aktuální. Režisér Jiří Horčička zdůraznil dějové prvky a dialogy upravil tak, že mají konverzační hbitost. Byla to dobrá příležitost i pro mnoho předních českých herců. Například Josefa Langmilera v hlavní roli, Ilju Prachaře, Petra Olivu, Jana Faltýnka, Josefa Vinkláře, Vlastimila Haška, Taťjanu Medveckou nebo Laďku Kozderkovou. Celkové zpracování zachovává atmosféru starověkého Řecka, přispívají k tomu i pasáže upravené pro sbor nebo písně v dobovém stylu. Současně je ale styl vyprávění svižný, srozumitelný a dialogy komediálně odlehčené a často lechtivě dvojsmyslné.

    Laďka Kozderková vystupuje v roli Poupátka a i když má textově poměrně málo prostoru, přesně vystihuje charakter postavy. Cítíme z ní vznosnost a nadpozemskou lehkost, s jakou promlouvá o svém hlavním poslání – milování, lásce a tělesných rozkoších. Jako žena je současně pokorně oddaná muži, který si ji vyvolil, touží po jeho obětí a společných milostných radovánkách. Z pozemské reality je sice trochu překvapená, ale důležitá je pro ni vidina rozkošnického života s milovaným mužem. Laďce Kozderkové se daří tuto roli prezentovat bez zbytečného patosu, jen v mírné stylizaci a je tak velmi přesvědčivá. Rozhlasová hra Mír je bohužel poslední, ve které Laďka Kozderková účinkovala, natáčelo se v červnu 1986, tedy pět měsíců před její smrtí.

    Autor: Jan Herget