Nejnovější komentáře

    Počítadlo návštěv

    TOPlist

    VLAK DĚTSTVÍ A NADĚJE

    Rok výroby: 1985

    Role: strýčkova přítelkyně

    Režie: Karel Kachyňa

    Premiéra: 25.3. 1989

    Diskografie

    Velmi oblíbený a i s odstupem let kvalitní televizní seriál natočený podle románů Věry Sládkové „Poslední vlak z Frývaldova“ a „Pluky zla“. Hlavní hrdinkou je dívka Věrka a diváci mohou jejíma očima sledovat osudy obyčejných lidí během druhé půlky 30. let, Protektorátu, až do osvobození v roce 1945. Děj seriálu začíná v malém městečku v sudetském pohraničí, kde Věrčin tatínek pracuje jako pošťák. O maminku dívka přišla při nepovedeném pokusu o potrat a proto se tatínek snaží najít novou životní partnerku. Přes inzerát se seznámí s Annou Urbanovou, ráznou ženou do nepohody, která dokáže svou výřečností přemoct i celou sudeťáckou soldatesku, zároveň je ale velmi srdečná, malou Věrku přijme za vlastní a celou rodinu ochraňuje proti všem nepřízním osudu. Dětský svět malé Věrky je plný obav, strachů a nebezpečí, která ztělesňuje především mladý Němec Sepp. Před postupujícími nacisty musí v roce 1938 celá rodina uprchnout z pohraničí do tatínkova rodného Brna. Tam se odehrává podstatná část seriálu, který někdy naturalisticky, jindy až překvapivě naivisticky zachycuje dramatické, tragické i smutně humorné situace z období Protektorátu. Tatínek dělá spolu s dávnými přáteli drobnou záškodnickou činnost v pekárně, třeba tak, že zapékají do housek určených pro německé oficíry šváby. Anna Urbanová se stará nejen o Věrku a svého muže, ale i jeho staré rodiče. Jako správná živitelka rodiny se vydává na venkov, kde skupuje proviant a v důmyslných skrýších ho převáží zpět do města. V Brně se Věrka opět setkává se Seppem, který je teď už vojákem a utýrá jejího milovaného kocoura Žolyho. Rodinu postihují i další tragédie. Hluchoněmý strýček František je zatčen gestapem pro přechovávání zakázané literatury a z koncentračního tábora se už nikdy nevrátí. Brzy na to umírají i tatínkovi rodiče. Ke konci války je už Věrka na prahu dospělosti a jen díky důmyslným radám Anny Urbanové se jí podaří vyhnout totálnímu nasazení. V době, kdy obyvatelé Brna čelí spojeneckým náletům na Zbrojovku prožívá Věrka první milostné vzplanutí. V závěrečném dílu pak Věrčini rodiče srdečně uvítají vojáky Rudé armády a po osvobození se celá rodina vrací zpět do znovu svobodného Frývaldova.

    Tento děj působivě převedl na televizní obrazovku režisér Karel Kachyňa. Hlavní role obsadil poměrně netradičně – jako tatínek Josef Pumplně získal celorepublikovou popularitu Stanislav Zindulka a Helena Růžičková v roli Anny Urbanové dokázala, že umí zahrát i vážnou a charakterní postavu. Malou Věrku velmi přesvědčivě ztvárnily Žaneta Fuchsová a Tereza Brodská a hlavní zápornou postavu Seppa si zahrál mladičký Vladimír Javorský. Ve vedlejších a často epizodních rolích můžeme vidět mnoho významných herců – Věru Galatíkovou, Alenu Vránovou, Zdeňka Řehoře, Oldřicha Vlacha, Františka Husáka, Vladimíra Hlavatého, Evu Svobodovou nebo Karla Augustu. Spolu s nimi si v seriálu „Vlak dětství a naděje“ zahrála i Laďka Kozderková, po boku svého manžela Vlastimila Bedrny, který představoval hluchoněmého strýčka Františka. Laďka hraje strýčkovu přítelkyni, se kterou tančí na maškarním večírku. Tato scéna je rozsahem malá, ale v kontextu protektorátní atmosféry velmi působivá. Hluchoněmí lidé, tančící v bizarních kostýmech a maskách, jsou vyrušeni přepadovkou gestapa, na jejíž verbální útoky ovšem nereagují. Rozpustilé dovádění veselého strýčka a jeho přítelkyně převlečené do kostýmu Tahiťanky se tak rázem promění v tragickou scénu, kdy přítelkyně a malá Věrka bezmocně přihlížejí zatčení strýčka Františka.

    Laďka Kozderková spolupracovala s Karlem Kachyňou několikrát, bohužel většinou jen v malých rolích. Seriál „Vlak dětství a naděje“ byl jejich posledním pracovním setkáním. Natáčel se v roce 1984, v závěrečných titulcích najdeme rok výroby 1985, ovšem na obrazovkách se seriál poprvé objevil až v roce 1989.

    Autor: Jan Herget