Nejnovější komentáře

    Počítadlo návštěv

    TOPlist

    1968

    Hajej

    ukázka

    hudba: Josef Pelc
    text: Josef Pelc
    hraje: Orchestr Karla Krautgartnera
    natočeno: 14.5.1968 studio Dejvice
    Délka: 2:55

    Když den večer se krátí,
    když den večer jde spát,
    když čas náhle se zastaví,
    pohádku máma vypráví.

    A já ptám se proč Honza,
    tak sám s drakem se bil,
    proč sám, maminko ty to víš,
    proč vždycky stejně odpovíš?

    Hajej, hajej, hajej a spi, děťátko mý.
    Hajej, hajej, hajej a spi, děťátko mý.

    Dnes vím, proč tenkrát Honza,
    tak sám do boje šel,
    dnes vím, snad už je pryč ten čas,
    jen z dáli slyším mámy hlas.

    Hajej, hajej, hajej a spi, děťátko mý.
    Hajej, hajej, hajej a spi, děťátko mý.

    Vyšlo na albech:

    singl – Supraphon 1968
    hajej

    Zajímavosti:

    S touto písní se Laďka Kozderková zúčastnila hudebního festivalu Bratislavská Lýra 1968. Pěvecky ji doprovází sbor Lubomíra Pánka.

    Já chci být sklenicí

    ukázka

    hudba: Ladislav Kubík
    text: Eduard Krečmar
    hraje: Orchestr nezjištěno
    natočeno: 1968
    Délka: 2:20

    Já chci být sklenicí, být vinnou číší,
    zved’ bys mě pravicí ke rtům svým,
    když na to vzpomenu, tep se mi zvýší,
    však z pramenů moc dobře vím:

    Že sklenicí se dívka nesmí stát,
    pokud má chování,
    tu každý smí za štíhlou nožku brát,
    nikde nemá zastání.

    Kdyby mě k přípitku tvá ruka zdvihla,
    námitku žádnou ti nevnutím,
    spleť si mě se sklenkou, jsem taky štíhlá,
    tvou milenkou stanu se tím.

    Vždyť sklenicí se dívka může stát,
    pokud má chování,
    jen jeden smí jí křehké tělo hřát,
    celou vzít ji do dlaní.

    Vždyť sklenicí se dívka může stát,
    pokud má chování,
    jen jeden smí jí křehké tělo hřát,
    celou vzít ji do dlaní.

    Lalalala…..

     

     

     

    Písničky kolem nás

     

    Zajímavosti:

    Prakticky zapomenutá píseň Laďky Kozderkové, kterou si zazpívala v televizním pořadu Písničky kolem nás. Další dvě písně zpívají Judita Čeřovská a Yvonne Přenosilová. Klipy k písničkám se natáčely v létě 1968. Je zajímavé, že právě v tomto pořadu je Laďka Kozderková zachycena s krátkými černými vlasy, které nosila poté, co při zájezdu do SSSR kvůli chybě kadeřnice přišla při odbarvování o svou bujnou blonďatou kštici.

    Kde je ten dům

    ukázka

    hudba: Scot David English, Gelbert Lost
    text: Růžena Sypěnová
    hraje: Velký smyčcový orchestr Čro Brno
    natočeno: 1968 ČRo Brno
    Délka: 2:35

    Kde je ten dům, ó můj rodný dům,
    má zahrada snů a obloha bez mraků?
    Kde je ten dům, můj rodný dům,
    ach kde je ten koutek bláhových zázraků?

    Vítr a déšť, půlnoční mráz,
    zmátl mi cestu  k návratu do těch dnů,
    já se tam vrátím, s tebou se vrátím,
    leť větře dál, jen najdi ten dům.

    Kde je ten dům, ó můj rodný dům,
    má zahrada snů a obloha bez mraků?
    Kde je ten dům, můj rodný dům,
    ach kde je ten koutek bláhových zázraků?

    Vítr a déšť a půlnoční mráz,
    zmátl mi cestu  k návratu do těch dnů,
    já se tam vrátím, s tebou se vrátím,
    leť větře dál, jen najdi ten dům.

    Leť větře dál, jen najdi ten dům.

    Brněnské kolo

    brnenske_kolo_5

    Vyšlo na albech:

    singl – Supraphon 1968
    mari_magdalena

    Zajímavosti:

    Převzatá píseň zahraničího autora, kterou Laďka Kozderková natočila s Velkým smyčcovým orchestrem ČRo Brno pod vedením Miloše Machka. Tuto píseň si Laďka Kozderková zazpívala také v druhém dílu televizního cyklu Brněnské kolo, klip se natáčel na otáčivém hledišti v Českém Krumlově v létě 1969.

    Maří Magdalena

    ukázka

    hudba: Bohuslav Sedláček
    text: Lubomír Černík
    hraje: Studiový orchestr Brno
    natočeno: 1968 ČRo Brno
    Délka: 2:50

    Pravdu má, kdo neříká mi Magdo,
    to není moje celé jméno.
    Pravdu má, kdo neříká mi Magdo,
    nýbrž Maří Magdaléno.

    Mařím, mařím, rozmařile čas,
    však co až přijde stáří, zima a mráz.
    Pravdu má, kdo neříká mi Magdo,
    nýbrž Maří Magdaléno.

    Pravdu má, kdo neříká mi Magdo,
    a vymýšlí mi nová jména,
    pro toho jsem věčně hříšná žena,
    hříšná žena Maří Magdaléna.

    Hříšná žena Maří Magdaléna.

    Brněnské kolo

    brnenske_kolo_4

    Vyšlo na albech:

    singl – Supraphon 1968
    LP – Supraphon 1969
    CD – František Rychatřík 2000
    bran_svou_lasku

    Zajímavosti:

    Původní píseň, kterou Laďka Kozderková natočila s brněnským studiovým orchestrem pod vedením Erika Knirsche.   Tuto píseň si Laďka Kozderková zazpívala také v druhém dílu televizního cyklu Brněnské kolo, klip se natáčel na zámku v Telči v létě 1969.

    Nečekej

    ukázka

    hudba: Dave Barbour
    text: Zdeněk Borovec
    hraje: Orchestr Karla Krautgartnera
    natočeno: 14.5.1968 ČRo Praha
    Délka: 2:24

    Nečekej, už pozdě je, nečekej,
    zapomeň, že měl jsi kdy rád,
    přestaň snít, sny svádějí,
    nech je být, nech naději,
    nečekej, jdi raději spát,
    čas záhy vyléčí i zármutky největší.

    Nečekej, že přišla bych, nečekej,
    dobře víš, že nejsem už tvá.
    Na smutném tvém trápení,
    telefon nic nezmění,
    nečekej, že zazvoním já,
    vždyť půlnoc šeptá ti jdi spát, ta se nevrátí.

    Co zmůže sladká lež, lež nejsladší zraní též,
    a tak radši nečekej, že začnu ti lhát,
    nás oba tentokrát, čas rozdělí napořád,
    tak příteli zapomeň, že mívals’ někdy rád.

    Už nikdy nečekej, tvou naději nesnesu,
    změň raději adresu a ztrať se jak dým,
    jsem totiž nejistá, co luna mi nachystá,
    tak mon Ami, nečekej a snášej tu bídu,
    nečekej a já náhle přijdu,
    no a tím pak, tím víc tě překvapím.

    Vyšlo na albech:

    CD – Radioservis 2012
    lady_musical

    Zajímavosti:

    Převzatá píseň amerického muzikanta Dave Barboura, který byl manželem zpěvačky Peggy Lee. Tato česká verze v podání Laďky Kozderkové se dochovala v archivu Českého rozhlasu.

    Přišla láska

    ukázka

    hudba: Konstantin Agaparovič Orbeljan
    text: Jiří Aplt
    hraje: Orchestr Karla Krautgartnera
    natočeno: 22.5.1968 ČRo Praha – studio Karlín
    Délka: 2:37

    snad se díváš ke hvězdám,
    snad ti některá z nich poví,
    jak tu dlouhou chvíli mám.

    Říkal jsi mi každou vteřinou,
    že jsem jen tvou jedinou,
    dnes mě tady strašně chybíš,
    hodiny jen zvolna jdou.

    Zpívám, včerejším snům,
    včerejší píseň tvou,
    zpívám o tom,
    že vzpomínky na lásku nejhezčí jsou,

    Dnes tě znám, kam jen vkročím,
    tam hledám smích tvých očí,
    srdce láskou šťastné mám.

    Dnes tě znám, kam jen vkročím,
    tam hledám smích tvých očí,
    srdce láskou šťastné mám.

    Zpívám, včerejším snům,
    včerejší píseň tvou,
    zpívám o tom,
    že vzpomínky na lásku nejhezčí jsou,

    Dnes tě znám, kam jen vkročím,
    tam hledám smích tvých očí,
    srdce láskou šťastné mám.

    Dnes tě znám, kam jen vkročím,
    tam hledám smích tvých očí,
    srdce láskou šťastné mám.

     

    Zajímavosti:

    Téměř zapomenutá píseň Laďky Kozderkové, kterou se podařilo objevit v archivu Českého rozhlasu.

    Vteřiny

    ukázka

    hudba: Vladimír Popelka
    text: Vladimír Fux
    hraje: Velký smyčcový orchestr studio Brno
    natočeno: 9.9.1968 ČRo Brno
    Délka: 2:30

    Zase už tak jako bezpočtukrát,
    vteřin se rozezněl stříbrný pád,
    čas nesmí spát, i když by rád,
    do hodin sloupkových přišel si hrát.

    Cinkají podkovy k plápolu hřív,
    zvonky si kvetou a louka je div,
    ve stínu jív, pastýř si zív,
    všechno už bývalo dávno a dřív.

    Nápěv tak důvěrně známý,
    snad přilét odněkud sám,
    snad je tu od věků s námi,
    písničko, odkud tě znám?

    Zase už tak jako bezpočtukrát,
    vteřin se rozezněl stříbrný pád,
    čas nesmí spát, nejvýše snad,
    v hodinách sloupkových tiše si hrát.

    Vzlétají chvilku jen krátkou,
    perličky z jiskřivých vín,
    váhavé vteřinky řádkou,
    klinkavý polyká mlýn.

    Zase už tak jako bezpočtukrát,
    vteřin se rozezněl stříbrný pád,
    čas nesmí spát, nejvýše snad,
    v hodinách sloupkových tiše si hrát.

    Vyšlo na albech:

    singl – Supraphon 1968
    vteriny_2

    Zajímavosti:

    Málo známá píseň Laďky Kozderkové. Smyčcový orchestr Československého Rozhlasu Brno řídí Miloš Machek. Jde o píseň jemnějšího stylu a mezihry vyplňují tóny jakoby z hracího strojku.