Nejnovější komentáře

    Počítadlo návštěv

    TOPlist

    1969

    Blues železničního mostu

    ukázka

    hudba: Josef Kainar
    text: Josef Kainar
    hraje: Orchestr Gustava Broma
    natočeno: 1969 ČRo Brno
    Délka: 3:14

    U železničního mostu,
    ve vzduchu visí dým a blues,
    u železničního mostu,
    ve vzduchu visí dým a blues.
    Den co den u trati čekám,
    s bláznivou nadějí,
    každý den ztrácí se všechno někam,
    zlou řekou kolejí.

    Strojvůdce možná to tuší,
    někdy mi rukou zamává,
    strojvůdce možná to tuší,
    někdy mi rukou zamává.
    Potom se ozve zas pára,
    výhybky doznějí,
    a ve mě umře ta touha stará,
    nad řekou kolejí.

    Když pak jdu od mostu domů,
    srdce až v ústech mám,
    když pak jdu od mostu domů,
    srdce až v ústech mám.
    Některý sny se jen zdají,
    jiný jdou hlouběji,
    a já bych tak ráda domů na jih,
    zlou řekou kolejí.

    Vyšlo na albech:

    CD – František Rychtařík 2000
    CD – František Rychtařík 2002
    hvezdy_nad_brnem

    Zajímavosti:

    Známá píseň brněnského básníka Josefa Kainara. Je zajímavé, že Laďka Kozderková ji nazpívala ve stejné době jako Eva Olmerová. Obě nahrávky mají stejné orchestrální aranžmá, jen verze Evy Olmerové má pomalejší tempo a jsou v ní zvýrazněné party klavíru a kontrabasu.

    Hrad v kapradí

    ukázka

    hudba: Ladislav Kozderka
    text: Jiří Čekan
    hraje: Velký smyčcový orchestr ČRo Brno
    natočeno: 1969 ČRo Brno
    Délka: 3:32

    Nejdřív to byl jen úsměv, pak malá,
    hloupá kytička fialek, za pár korun.
    A pak už jsem ti nosila úsměvy já.
    Bylo to zářivé, a je dosud.

    Jak dětský pláč, jako dětský smích,
    láska z očí tvých ke mě svítí,
    jako rosa a pláč, jako rosa a smích.

    Ten hrad v kapradí, já vím, že kde kdo zná,
    a přesto jsme ho našli, spolu jen my dva.
    Ten hrad v kapradí, kam hvězdy chodí spát,
    a já je lovím v tmách, když ty mě líbáš,
    náruč tvá je ten hrad, tam se chodím bát.

    Ten hrad v kapradí, já vím, že kde kdo zná,
    a přesto jsme ho našli, spolu jen my dva.
    Ten hrad v kapradí, kam hvězdy chodí spát,
    a já je lovím v tmách, když ty mě líbáš,
    náruč tvá je ten hrad, kam se chodím bát,
    náruč tvá je ten hrad, kam se chodím bát.

    Vyšlo na albech:

    singl – Discant 1969

    Zajímavosti:

    Téměř zapomenutá píseň Laďky Kozderkové, kterou natočila pro  brněnské vydavatelství Discant. Fungovalo jen krátce a bylo jednou z prvních obětí normalizace.

    Kytka blatouchů

    ukázka

    hudba: nezjištěno
    text: nezjištěno
    hraje: nezjištěno
    natočeno: 1969 ČRo Brno
    Délka: 2:29

    Ta zlatorudá zář mi padla na polštář,
    tma zmizela a svítá, svítá letní den,
    je pozdě tmy se bát a říkat: „mám tě rád“,
    to není jenom tak, to není, není sen.

    Blatouchy zlatě rozkvetlé, přines mi potají,
    jsou jako střípky hvězd, co z nebe padají,
    blatouchů zlatých kytku mám, kde trhal’s je víš,
    snad zítra zase tam mne kytkou potěšíš.

    Až fialková noc, si vezme na pomoc,
    z hvězd náramky a nový kouzelnický plášť,
    přijď blatouchy mi dát a říct jen: „mám tě rád“,
    to stačí ke štěstí a nebudu se bát.

    Blatouchy zlatě rozkvetlé, přines mi potají,
    jsou jako střípky hvězd, co z nebe padají,
    blatouchů zlatých kytku mám, kde trhal’s je víš,
    snad zítra zase tam mne kytkou potěšíš.

    Snad zítra zase tam mne kytkou potěšíš.

    Hudební pořady I.

    Zajímavosti:

    Málo známá píseň, kterou Laďka Kozderková natočila v roce 1969 v Brně. Zazpívala si ji zřejmě v jednom z dílů pořadu Brněnské kolo, který se ovšem jako celek nedochoval. Píseň natočená ve studiovém prostředí se o mnoho let později, v 90. letech, objevila ve střihovém pořadu „Vějíř starých hitů“.

    Malá noční hudba

    ukázka

    hudba: Harry Macourek
    text: Ivo Osolsobě
    hraje: velký smyčcový orchestr ČRo Brno
    natočeno: 1969 ČRo Brno
    Délka: 5:34

    On:
    Malou noční hudbu slyším hrát,
    prší s nebe tóny serenád,
    sen šeptá doprovod, odněkud harfa zní,
    já z těch not ti skládám vyznání,
    a dokud k ránu nepůjdou zas hvězdy spát,
    ta malá noční hudba bude hrát.

    Zafouká vánek na pikolu.

    Ona:
    Měsíc do krásy začíná růst.

    Oba:
    Na flétnu my dva hrajem spolu.
    Ústa tvá vedle mých úst.

    On:
    Malou noční hudbu slyším hrát.

    Ona:
    Tu malou noční hudbu, hudbu slyším hrát.

    On:
    Hezčí je než na sta serenád.

    Oba:
    Tu hudbu zaslechnou jenom dva takoví,
    kteří jsou tak šťastni jako my.

    On:
    Jen těm se zázrak podobný.

    Oba:
    Zázrak se pak může stát,
    že malou noční hudbu slyší hrát,
    malou noční hudbu slyší hrát.

    Áááá….

    Ona:
    Zafouká vánek na pikolu.

    On:
    Měsíc do krásy začíná růst.

    Oba:
    Na flétnu my dva hrajem spolu.
    Ústa tvá vedle mých úst.

    Oba:
    Malou noční hudbu slyším hrát,
    hezčí je než na sta serenád,
    tu hudbu zaslechnou jenom dva takoví,
    kteří jsou tak šťastni jako my,
    jen těm se zázrak podobný, též může stát,
    že malou noční hudbu slyší hrát,
    malou noční hudbu slyší hrát.

     

    Zajímavosti:

    Píseň z muzikálu „Malá noční hudba“, který měl premiéru v roce 1969 v brněnské Redutě. Děj zachycuje několik výrazných momentů ze života W. A. Mozarta. Laďka Kozderková v divadelní inscenaci neúčinkovala, ale tento duet natočila v rozhlase.

    Modravé dálky

    ukázka

    hudba: Jiří Srnka
    text: K. M. Walló
    hraje: Velký smyčcový orchestr ČRo Brno
    natočeno: 1969 ČRo Brno
    Délka: 3:12

    Modravých dálek volání,
    bláhovou hlavu sladce omámí,
    když v podvečer se šeří, každý věří,
    že kdesi na rozcestí čeká štěstí.

    Po větru píseň zpívám,
    o tobě jaro mé,
    a dálka vypráví nám,
    sny bláhové.

    Mámivá píseň zaznívá,
    snad život právě zítra začíná,
    snad o lásce nám poví, možná, kdo ví?
    Snad kdesi na rozcestí čeká štěstí.

    Nic mi tě nenahradí,
    jen tobě lásku dám,
    ty jsi mé pravé mládí,
    jen tebe mám.

    S tebou mě dálka omámí,
    a vítr sladce zpívá o mládí,
    tvé ruce jemně hladí, ty můj drahý,
    všude kam cesty vedou, chci jít s tebou.

     

    Vyšlo na albech:

    CD – Radioservis 2012

    Zajímavosti:

    Ústřední píseň z pamětnického psychologického filmu. Laďka Kozderková ji nazpívala v subtilním romantickém pojetí. Nahrávka byla znovu objevena až po mnoha letech v archivu brněnského rozhlasu.

    Písnička sluncem bělená

    ukázka

    hudba: Milouš Dolejší
    text: Vladimír Čort
    hraje: Sláva Kunst se svým orchestrem
    natočeno: 13.5. 1969 studio Mozarteum
    Délka: 3:05

    Bílá rosa padá v ránu mlhavým,
    já od lesa mávám šífům toulavým,
    léto vezou v plachtách, krásný povětří,
    průsvitný maj plachty svý, jsou sluncem bělený.

    Jak šípy letí dál lukem vystřelený,
    léta Bůh se smál, svůj žár jim přál,
    jak šípy letí dál, lukem vystřelený,
    léta Bůh se smál svůj žár jim přál.

    Kraj paprskem vítá chásku tuláků,
    pták u nebe lítá, zpívá z oblaků,
    bílá rosa padá v ránu mlhavým,
    já od lesa mávám šífům toulavým.

    Jak šípy letí dál lukem vystřelený,
    léta Bůh se smál, svůj žár jim přál,
    jak šípy letí dál, lukem vystřelený,
    léta Bůh se smál svůj žár jim přál.

     

    Zajímavosti:

    S touto písní se Laďka Kozderková zúčastnila hudebního festivalu Děčínská kotva 1969. Snímek natočila zpěvačka s orchestrem Slávy Kunsta, na španělskou kytaru hrál František Friedrich.

    Zelený svět

    ukázka

    hudba: Radko Tauber
    text: Růžena Sypěnová
    hraje: orchestr studio Brno, řídí Erik Knirsch
    natočeno: 1969 ČRo Brno
    Délka: 2:55

    Chceš poznat můj svět zelený, co o něm dávno vím,
    co lesy mi tam šeptají ti říci neumím,
    tam vede kolej stříbrná a topol hlídá trať,
    pojď, už čekají, už je to tak, už slyším vlak.

    Zelený kraj, mě přivítá,
    ten tichý kraj co znám,
    večer o něm snívám,
    a tam, tak šťastna bývám,
    pojď se mnou po lukách,
    když se měsíc sklání, až k nám.

    Kdo chtěl by se mnou, může jít, jen tiše prosím vás,
    ať pohádka se neztratí ať nevzbudí se čas,
    kde našla bych svět zelený a  topol z dětských let,
    pojď, už čeká vlak a ptačí zpěv a vlčí mák.

    Zelený kraj mě přivítá,
    ten tichý kraj co znám,
    večer o něm snívám,
    a tam, tak šťastna bývám,
    pojď se mnou po lukách,
    když se měsíc sklání, až k nám.

    Kdo chtěl by se mnou, může jít, jen tiše prosím vás,
    ať pohádka se neztratí ať nevzbudí se čas,
    kde našla bych svět zelený a  topol z dětských let,
    pojď ,už čeká vlak a ptačí zpěv a vlčí mák.

    Vyšlo na albech:

    singl – Discant 1969

    Zajímavosti:

    Téměř zapomenutá píseň Laďky Kozderkové, kterou natočila pro  brněnské vydavatelství Discant. Fungovalo jen krátce a bylo jednou z prvních obětí normalizace.