Nejnovější komentáře

    Počítadlo návštěv

    TOPlist

    1979

    Letní ukolébavka /Summertime/

    ukázka

    hudba: George Gershwin
    text: Jan Werich
    hraje: orchestr ČST řídí václav Zahradník
    natočeno: 1979 ČST Praha
    Délka: 3:50

    Léta žár, život zdá se hned krásný,
    ryb je hojnost, zraje bavlny lán,
    mámu hezkou máš a tvůj táta tě nedá,
    tak spi a už neplač, vždyť nejsi na světě sám.

    Jednoho rána, svět se ti promění v píseň,
    ta ti křídla dá, zmizíš v oblacích nám,
    až do té chvíle, zlý sen ti nezkříží spánek,
    tak spi synku spi, svou mámou kolébán.

    Až do té chvíle, zlý sen ti nezkříží spánek,
    tak spi synku spi, svou mámou kolébán,
    tak spi synku spi, svou mámou kolébán.

    Televarieté 36.

    Vyšlo na albech:

    CD – František Rychtařík 1999

    CD – František Rychtařík 2003

    Zajímavosti:

    Jednu z nejslavnějších písní 20. století, z Gershwinovy opery Porgy a Bess nazpívala Laďka Kozderková pro 36. pokračování oblíbeného televizního pořadu Televarieté.

    Jen tiše padá sníh

    ukázka

    hudba: Kamil Běhounek
    text: Jaroslav Moravec
    hraje: orchestr Ferdinanda Havlíka
    natočeno: 1979 ČST
    Délka: 4:40

    Sníh se zvolna snáší,
    já o lásce naší bez konce sním,
    ptám se v duchu znova,
    zda jsou tvoje slova rozloučením.
    Proč ta bílá barva sněhu,
    není vlastně smuteční?
    Když naše kroky včera spojil
    a když se to nám už nikdy neuskuteční.

    Jen tiše padá sníh a leží v ulicích,
    a zakryl stopy mé a tvé,
    a já teď nepoznám,
    kde jsou ty stopy zaváté.

    A včera tou dobou jsi tiskl ruku mou,
    a šeptal slova úchvatná,
    a já se marně ptám,
    kam ztratila se láska tvá?

    Náhle zmizela mi jak ty stopy samy,
    sníh hned zakryl jejich žár,
    a já teď samotna tu stojím,
    jak člověk jenž je náhle stár.

    A z nebe nade mnou se vločky snáší tmou,
    do tichých oken setmělých,
    mé srdce prudce zní,
    a venku padá bílý sníh.

    Náhle zmizela mi jak ty stopy samy,
    sníh hned zakryl jejich žár,
    a já teď samotna tu stojím,
    jak člověk jenž je náhle stár.

    A z nebe nade mnou se vločky snáší tmou,
    do tichých oken setmělých,
    mé srdce prudce zní,
    a venku padá bílý sníh.

    Takovou hudbu nám nehraj

     

     

    Zajímavosti:

    Píseň reprezentující poválečnou tvorbu českých swingařů pochází z roku 1946. Laďka Kozderková si ji zazpívala naživo s orchestrem Ferdinanda Havlíka v televizním pořadu nazvaném Takovou hudbu nám nehraj. Výstupy několika zpěváků jsou proloženy skeči loutek Spejbla a Hurvínka, v jejichž divadel se pořad natáčel. Laďka Kozderková při zpěvu této písně elegantně a s nadhledem laškuje jak s dirigentem, tak s panem Spejblem.

    Píseň listonošky

    ukázka

    hudba: Karel Vágner
    text: Pavel Žák
    hraje: studiový orchestr Vítězslava Hádla
    natočeno: 1979 ČRo Karlín studio A
    Délka: 2 :29

    Kozderková:
    Jsem dívka křehká jako motýlek,
    dech jako vánek a hlásek jako Křemílek,
    sním že jsem vílou Amálkou.

    Mám lýtka pevná hvězdy baletní,
    přesto se rdím, když se móda změní na letní,
    jsem dívka s přísnou morálkou.

    Vždyť naše ves, zítra i dnes má svoji hezkou, českou listonošku schopnou oběti,
    když dědu poškádlím o něco víc, babička žárlí.

    Dávno už nepočítám kilásky,
    nejradši mám, když mi dopis voní od lásky,
    s ním chvátám tempem expresním.

    A kdybych náhodou byla někdy cvalíkem,
    projdu se k hájovně třikrát denně s balíkem,
    za pár týdnů svůdně zeštíhlím.

    Tučný: Vždyť naše ves.

    Matuška:Tady je les.

    Tučný:
    Musí mít hezkou, českou listonošku vhodnou k obětí.

    Matuška:
    Kdo to tu huláká, v lese jsem pes, stůj nebo střelím!

    Bruder: Nestřelí.

    Tučný: Střelí.

    Bruder: Nestřelí.

    Tučný: Střelí.

    Bruder: Nestřelí.

    Kozderková:
    Lásky jsou někdy frašky rošťácké,
    proto se já radši držím tašky pošťácké,
    málokdy tam schází adresát.
    Tak to má být, až přestanu číst, asi začnu si psát.

     

    Trhák

    Vyšlo na albech:

    CD – František Rychtařík 1999

    DVD – Bonton 2004

    CD – Radioservis 2012

    Zajímavosti:

    Oblíbená filmová komedie o tom, jak se natáčí velkolepý hudební trhák. Laďka Kozderková hraje připsanou postavu listonošky Zuzky, která má vskutku atraktivní entré. Celou svou píseň odzpívá při jízdě na kole malebnou jihočeskou krajinou. V závěru pak vjíždí do budovy pošty a vstupní dveře se před ní otevřou na poslední chvíli. Při natáčení musel režisér Laďku Kozderkovou hodně přemlouvat, aby technikům důvěřovala, že se dveře skutečně otevřou. Další zajímavostí je, že polovina filmových záběrů z této písně, ve kterých Laďka Kozderková projížděla jarní rozkvetlou krajinou, se zničila při vyvolávání v laboratořích. Tvůrci proto museli tyto záběry přetočit na podzim a v zimě, takže ve výsledku projíždí listonoška na kole všemi ročními obdobími.