Jarní víra
Mne jsi měl už získanou,
bezbrannou a spoutanou,
pouta tvá mi zůstanou,
ty sám jsi šel, co já?
Láskou byl jsi stálou,
záštitou a skálou,
zahrnul’s mě chválou,
sto lží a já jsem tvá.
Byl jsi jarní víra,
byl jsi letní spasení,
proč to štěstí zmírá,
když se sejde s jesení,
má lásko, má lásko,
hřej dál duši mou,
samotná má hrůzu před zimou.
Život mám tak zdlouhavý,
jak, to jen má touha ví,
proč jsi dál tak zdráhavý,
snad přijdeš jen,
ptát se dá.
Byl jsi jarní víra,
byl jsi letní spasení,
proč to štěstí zmírá,
když se sejde s jesení,
co dál, jsem tvá.
Proč to štěstí zmírá,
a proč láska zaniká,
proč je v kráse míra,
ale smutek zalyká.
Jsem tvá, jsem tvá,
jsem tvá.
/You Don’t Have To Say You Love Me/
hudba: Giuseppe Donaggio
text: Eduard Krečmar
hraje: Orchestr Karla Krautgartnera
natočeno: 27.9. 1967 ČRo Praha
délka: 2:40
Převzatá píseň, kterou v originále zpívala Dusty Springfield. Nahrávka vznikla na podzim 1967 a Laďka Kozderková si ji zazpívala ve velkolepém stylu v tehdy velmi populárním televizním seriálu Píseň pro Rudolfa III. V 90. letech tento hit nazpívala Lucie Bílá pod názvem Pískovec.
Vyšlo na albech
Zaznělo v pořadu
