Báječný lhář
Kolik veršů znáš, že mě nazýváš,
tou černou pannou, černou pannou jen?
Tak přestaň lhát, tak přestaň lhát,
já raděj chci tu všední prózu znát.
Jsi hochu bláhový, bláhový, bláhový lhář,
já tě znám a vím že dál, ty se mnou,
se mnou rád bys hrál.
Co to zase máš, proč mě nazýváš,
tou bílou vránou, bílou vránou jen?
Jsi černý hráč, jsi černý hráč,
jsi falešný a ďáblům nasloucháš.
Jsi hochu, bláhový, bláhový, bláhový lhář,
já tě znám a vím že dál, ty se mnou,
se mnou rád bys hrál.
Kolik hříchů máš, stejně počítáš,
s tou pekel bránou, pekel bránou jen.
Nesnaž se mi smát, teď náhle smát,
já budu přece u tý brány stát.
Jsi hochu, báječný, báječný, báječný lhář,
já tě znám a vím že dál, ty se mnou,
se mnou rád bys hrál.
Jsi hochu, báječný, báječný, báječný lhář,
já tě znám a vím že dál, ty se mnou,
se mnou rád bys hrál.
Jsi hochu, báječný, báječný, báječný lhář,
já tě znám a vím že dál, ty se mnou,
se mnou rád bys hrál.
Jsi hochu, báječný, báječný, báječný lhář,
já tě znám a vím že dál, ty se mnou,
se mnou rád bys hrál.
hudba: Lubomír Veteška
text: Jana Včeláková
hraje: Orchestr studio Brno, řídí Erik Knirsch
natočeno: 17.7.1970 ČRo Brno
délka: 3:30
Tato píseň se objevila na prvním singlu, který Laďka Kozderková natočila ve vydavatelství Panton. Jak se dá vytušit s dobových článků, nenabízel konkurenční Supraphon začínající zpěvačce dostatečnou podporu a proto s ním ukončila spolupráci a dál natáčela už téměř výhradně pro Panton.