Biletářka

Když odbije osmnáctá hodina,
oblékám si černý plášť.
Do divadla vypraví mě rodina
a v mém srdci buší zášť.

Pak se octnu v osvětlené opeře,
v kapse drobných mincí pár,
postavím se nenápadně za dveře,
v oku tajné pomsty žár.

Do sálu se dámy trousí,
gentlemani kroutí vousy,
koukám do kontrolních ústřižků,
biletářka, marná sláva,
v kumštu dělat nemá práva,
má jen vydělávat na dýšku.

Jenže já jsem žena, co má ambice,
zde je moje silná zbraň,
řekla bych snad že jsem jako slavice
a své smůle platím daň.

Denně stávám v osvětlené opeře,
před jevištěm je však hráz,
plna slávy schovávám se za dveře,
v hrdle mém se dusí hlas.

Srdcem jen jsem Carmen snědá,
ruka v kapse drobné hledá,
koukám do kontrolních ústřižků,
biletářka, marná sláva,
v kumštu dělat nemá práva,
má jen vydělávat na dýšku.

Jednou najdu samosebou odvahu,
hlasem zbořím každou hráz,
se svým, hlasem vydáme se na dráhu,
jen co najdu chvíli čas.

Projdu sálem krokem páva,
slušní muži vzkřiknou sláva!
Nikdo z nich snad pranic netuší,
biletářka zmizí rázem,
nevrátím se nikdy na zem,
klesnout zpět se nesluší.

hudba: nezjištěn
text: nezjištěn
hraje: nezjištěn
natočeno: 1974 ČST Brno
délka: 3:12

Píseň z hudebně zábavného televizního pořadu dostaveníčko u Draka II., který v roce 1974 připomínal jubileum brněnského divadla. Průvodci pořadem byli studenti herectví, pořad nabízel pohledy do zákulisí divadelní práce, vzpomínky hereckých legend a písničky. Jednu z nich zpívá Laďka Kozderková v prostorách Janáčkova divadla. V podstatě jde o samostatný hudební klip. V pořadu ovšem zazněla zkrácená verze písně, na originální nahrávce se dochovala v celkové nesestříhané podobě.

Zaznělo v pořadu