Knihy
Herci a herectví v českém zábavněhudebním divadle
Autor: Pavel Bár
Nakladatelství: Kant
Rok vydání: 2021
Často a s oblibou se říkává, že herectví ‘je jen jedno’. Nevyžadují ale různé divadelní druhy a žánry odlišné přístupy k performanci příběhu, který je základem každého divadelního díla? Jak označit interprety operet a muzikálů – jako herce, zpěváky, hrající zpěváky, zpívající herce nebo zcela jinak? Liší se herectví v operetě a muzikálu? A pokud ano, vyvíjely se tyto odlišnosti v průběhu doby? Ovlivňoval je i celkový kontext kulturně- společenského vývoje českého národa? Odpovědi na tyto a související otázky se snaží nastínit tato kniha Pavla Bára, a to jak v úvodním historicko-teoretickém exkurzu operetou i muzikálem, tak v následných případových studiích konkrétních výrazných hereckých osobností českého zábavněhudebního divadla 20. století. Volně tak navazuje na předchozí autorovu publikaci Od operety k muzikálu: Zábavněhudební divadlo v Československu po roce 1945. Největší pozornost je věnována herci, ale i režisérovi a autorovi Oldřichu Novému, který během své dlouhé kariéry spolupracoval takřka se všemi českými zábavněhudebními scénami. Také Nelly Gaierová prošla angažmá v regionálních divadlech v Ostravě a v Plzni, než se ‘zabydlela’ na jevištích pražských scén. Pozornost je věnována i Karlu Fialovi, Věře Macků, Josefu Kobrovi, Laďce Kozderkové, Evě Veškrnové a dalším protagonistům ansámblů pražského, brněnského, ostravského a plzeňského zábavněhudebního divadla.
Hudební divadlo Karlín – Od varieté k muzikálu
Autor: Pavel Bár
Nakladatelství: Brána
Rok vydání: 2016
Desáté výročí znovuotevření po ničivých povodních si Hudební divadlo Karlín připomnělo mimo jiné také reprezentativní publikací Hudební divadlo Karlín – Od varieté k muzikálu. Její autor Pavel Bár v ní na téměř 200 stranách rekapituluje historii největšího divadelního sálu v Praze. Začala se psát v roce 1881, kdy se poprvé otevřela budova tehdejšího karlínského varieté. Za víc než 130 let se mnohokrát proměnil styl i repertoár, který tato budova svým divákům nabízela. Lákala na klasické operety, Hašlerovy revue, experimentální kusy E.F.Buriana a samozřejmě tuzemské i světové muzikály. Přehledné chronologické řazení nás provází touto bohatě proměnlivou historií, kterou dokumentují také desítky fotografií, přetištěných plakátů a dalších unikátních památek. Autor neopomíjí ani zákulisní dění a odkrývá okolnosti dramatických výměn ředitelů či uměleckých šéfů. Že to byly situace mnohdy velmi vyhrocené dokládá fakt, že hned dva karlínští šéfové ukončili své působení v divadle sebevraždou. Velký prostor ovšem kniha dává největším hvězdám Hudebního divadla v Karlíně. Speciální dvoustrany tu mají jednak zásadní inscenace – Král Tuláků, Divotvorný hrnec, West Side Story nebo Zvonokosy, a pak také umělci – Oldřich Nový, Jan Werich, Vlasta Burian, Karel Vlach, Karel Fiala, Nelly Gaierová a také Laďka Kozderková. Každého, kdo má rád hudební divadlo a zajímá ho také jeho historie, tato kniha rozhodně potěší.
Petr Haničinec Vztekloun s jemnou duší
Autor: Jan Herget
Nakladatelství: Sláfka
Rok vydání: 2015
První kniha, která komplexně mapuje bohatý život významného českého herce Petra Haničince. V 50. letech prošel několika menšími divadly, kde se postupně vypracoval ve výrazného představitele nastupující herecké generace. Svůj talent naplno zúročil v pražském Divadle na Vinohradech, kde působil 35 let. Do paměti diváků se zapsal především rolemi drsných, zachmuřených bručounů. I přes tuto vnější charakteristiku ale jeho výkony uchvacovaly vnitřní pravdivostí, autenticitou a hutným prožitkem. Nejvíc slávy Petru Haničincovi přinesla televize, zejména pak seriály jako Dobrá voda, Synové a dcery Jakuba skláře nebo Cirkus Humberto. Velký kus práce odvedl také před rozhlasovým mikrofonem a v dabingových studiích. Po vážné autonehodě v roce 1995 ho omezoval pohybový handicap, přesto se dokázal vrátit na jeviště. Jeho posledním angažmá bylo Divadlo Na Fidlovačce. Kniha mapuje nejen detaily profesní kariéry Petra Haničince, ale i jeho pestrý soukromý život. Na Petra Haničince vzpomínají dvě jeho žijící manželky a mnoho kolegů, například Jiřina Bohdalová, Jana Štěpánková, Olga Walló a další. V knize je i jeden komentář, který v roce 1984 svěřila časopisu Melodie Laďka Kozderková. Okomentovala tehdy pěvecký výkon Petra Haničince v písni Blues o dlouhé cestě tmou.
Malý průvodce po hrobech velkých I.
Autor: Miloš Dvořák
Nakladatelství: AOS Publishing
Rok vydání: 2015
Jsou lidé, kteří po hřbitovech chodí velmi rádi. Milují tu tichou atmosféru. Mezi ně určitě patří autor knihy „Malý průvodce po hrobech velkých“, divadelník a fotograf Miloš Dvořák. Již dlouhá léta se věnuje mapování a mnohdy detektivnímu pátrání po hrobech leckdy zapomenutých, jindy pečlivě udržovaných, ale vždy patřících lidem, které nelze vymazat z historie našeho národa i jeho paměti. Díky němu vznikla unikátní obrazová publikace o místech posledního odpočinku známých a nezapomenutelných osobností, která může být fundovaným průvodcem, vypravěčem i učitelem. Kniha mapující místa posledního odpočinku cca 250 osobností naší kultury, sportu, společenského života či vědy vyšla ve formě výpravné fotografické publikace s množstvím barevných i černobílých fotografií, s ilustracemi Zuzany Jesenské-Kubicové a s působivou předmluvou výtvarnice a herečky Ivy Hüttnerové. Mezi připomínanými osobnostmi je i Laďka Kozderková, jejíž hrob najdeme v Praze na Vinohradském hřbitově. V knize je ovšem zachycena původní deska, kterou v roce 2018 nahradila nová a ke jménu Laďky Kozderkové přibyla ještě jména jejího otce Ladislava Kozderky a druhého manžela Vlastimila Bedrny.
100 let divadla Rokoko
Autor: Pavel Bár, Vladimír Just
Nakladatelství: Městská divadla pražská
Rok vydání: 2015
O pestré historii Divadla Rokoko nebyla za dobu jeho stoleté existence vydána žádná komplexní publikace. Proto se Městská divadla pražská v roce 2015 rozhodla oslovit renomované divadelní historiky a k významnému jubileu připravila knihu, která popisuje nejvýznamnější éry tohoto kulturního prostoru. Divadlem Rokoko za dobu jeho existence prošla významná plejáda známých tváří. V knize se dočtete o problémech, se kterými se v začátcích Divadélka Rokoko potýkali Karel Hašler nebo Vlasta Burian, o Spoutaném divadle Voskovce a Wericha, jaké plány měl s Rokokem Jiří Trnka či jak Rokoko ovlivnila éra divadel malých forem. Právě v 60. letech se tato scéna stala výkladní skříní rodící se české pop-music a v angažmá tehdy byly nejzářivější pěvecké hvězdy. Na sklonku 60. let k nim přibyla i Laďka Kozderková, pro kterou bylo zdejší angažmá startem její profesionální muzikálové kariéry. A byl tu význam osobní – v Rokoku totiž poznala svého druhého manžela Vlastimila Bedrnu. V knize se dále dočteme o nuceném rozpuštění souboru a uzavření divadla a následně o jeho obnově a začlenění do scén Městských divadel pražských.
Brno a Brňanky
Autor: Milena Flodrová, Miloš Šenkýř
Nakladatelství: Doplněk
Rok vydání: 2015
Milena Flodrová chtěla celý život připomenout některé zajímavé postavy, které zůstávaly trochu ve stínu — protože to byly ženy. Když ji novinář Miloš Šenkýř oslovil s nabídkou, že by tento dluh mohli společně srovnat, kývla. Ne ovšem na knihu, ale na sérii rozhovorů, jaké už předtím spolu vedli v novinách a jaké absolvovala v rozhlase i na stovkách besed. Vybrali patnáct žen tak, aby jejich příběhy rozprostřeli napříč časem i různými oblastmi. V knize Brno a Brňanky tak najdete kapitoly věnované královně Elišce Rejčce, herečce Jarmile Kurandové, řádové sestře Marii Restitutě, automobilové závodnici Elišce Junkové, hudební skladatelce Vítězslavě Kaprálové, herečce Vlastě Fialové, jedné z obětí demonstrací z roku 1969 Danuši Muzikářové a herečce a zpěvačce Laďce Kozderkové. V závěru knihy autoři ponechali pár stránek záměrně prázdných, aby si každý čtenář mohl doplnit poslední osobnost podle vlastního výběru. Každou kapitolu tvoří obsáhlejší životopis vybrané osobnosti a pak rozhovor, ve kterém Milena Flodrová komentuje a rozvíjí osudy té či oné ženy. Jejich portréty nakreslila Kateřina Škrabalová. Ze života Laďky Kozderkové se dozvíme to podstatné. Stěžejní role na divadle, ve filmu i v televizi, i základní informace o její rodině. Následující rozhovor zajímavě odráží a komentuje vybrané role i nelehký boj Laďky Kozderkové se zákeřnou nemocí.
Od operety k muzikálu
Autor: Pavel Bár
Nakladatelství: Kant
Rok vydání: 2013
Tato kniha je odbornou publikací, která mapuje vývoj hudebnězábavního divadla v Československu od konce 40. let až do počátku let 90. V tomto období přišla hudební divadla o svou podnikatelskou nezávislost a byla podřízena oficiálním scénám, směrnicím a záměrům. Kniha teatrologa Pavla Bára detailně popisuje proměny zmíněného žánru, který se za nelehkých podmínek pozvolna rozvíjel do podoby moderních muzikálů. Stěžejní institucí tohoto dění bylo pražské Hudební divadlo v Karlíně, ale v publikaci se dočteme i o významných operetních a muzikálových inscenacích v brněnských, ostravských či plzeňských divadlech a pak také na několika menších pražských scénách, jakými byly Divadlo na Zábradlí, Semafor, Rokoko nebo Městská divadla pražská. Nechybí přelomová premiérová uvedení velkých světových muzikálů i původní české pokusy o hudební komedie a muzikály. Hned několikrát můžeme v knize narazit na jméno Laďky Kozderkové, která byla jednou z prvních osobností splňující náročné požadavky muzikálového herectví. Můžeme se dočíst o jejím prvním účinkování na profesionální scéně v brněnském provedení muzikálu Gentlemani, pak o kvalitních výkonech v Rokoku a Hudebním divadle v Nuslích. Nejvíc prostoru věnoval Pavel Bár Laďce Kozderkové v souvislosti s muzikálem Zvonokosy, který měl v Karlíně premiéru v roce 1983. Mimořádný výkon Laďky Kozderkové dokládají dobové recenze. Text doplňují mnohdy unikátní fotografie a najdeme na nich i Laďku Kozderkovou. Například v rolích z muzikálů Pan Pickwick, Ženitba, Hello, Dolly! nebo Zvonokosy.
Laďka Kozderková – Lady Muzikál
Autor: Jan Herget
Nakladatelství: Slávka Kopecká
Rok vydání: 2012
Tato kniha je prvním komplexně pojatým životopisem Laďky Kozderkové. Na téměř 300 stranách autor čtenářům představuje Laďčin život jako poutavě vyprávěný příběh. Od dětství, pěveckých začátků, studia na konzervatoři, přes první krůčky na profesionálních scénách, divadelní angažmá, televizní, filmové i rozhlasové role, až ke smutnému konci, jehož příčinou byla zákeřná nemoc. Na rozdíl od předchozích zpracování dostávají všechny etapy Laďčina života dostatečný prostor. Čtenáři se dozvědí detaily a zajímavosti o všech divadelních rolích, kterých je víc než 30. Stejně tak jsou podrobně zmíněny i všechny filmové role. Svižný styl vyprávění umocňují vzpomínky rodiny, přátel a kolegů Laďky Kozderkové. Jsou mezi nimi například Laďčiny sestry, dcery a kolegové Eliška Balzerová, Ladislav Županič, Hana Talpová, Libuše Švormová, Carmen Mayerová, Pavla Břínková, Jiří Černý, Karel Štědrý, Jitka Molavcová, Pavel Vítek a mnoho dalších. V knize poznáme Laďku Kozderkovou nejen jako zpěvačku a herečku, ale nahlédneme i do jejího soukromí, ve kterém nebylo vždy tak veselo, jak by se na první pohled zdálo. Autor v knize také uvádí na pravou míru některé nepřesnosti nebo fámy, které se v minulosti rozšířily a nabízí také mnoho zajímavých a dosud neznámých historek a příběhů. Text doplňuje 150 fotografií, z nichž polovina je uveřejněna vůbec poprvé. V závěru knihy také čtenáři najdou faktografický přehled tvorby a dosud vydaných hudebních alb. Výjimečným bonusem pro všechny příznivce Laďky Kozderkové je CD, které je samostatně neprodejnou součástí knihy. Obsahuje několik největších Laďčiných hitů, ale především unikátní a znovuobjevené nahrávky. Závěr alba pak nabízí jediný rozhlasový rozhovor s Laďkou Kozderkovou, který se dochoval.
Lexikon slavných českých dynastií
Autor: Blanka Kovaříková
Nakladatelství: Brána
Rok vydání: 2010
Jak už napovídá název, v této knize je každá kapitola věnována jedné ze slavných českých dynastií z uměleckého světa. Dočteme se tu zajímavosti i nečekané rodinné vazby z hereckých rodů Kostkových, Ornestových, Burianových nebo Hrušínských. Jednou z rodinných dynastií jsou i Kozderkovi. Autorka vypráví o čtyřech bratrech, mezi kterými byl i budoucí skladatel a dirigent Ladislav Kozderka. Nejvíc muzikálního talentu po něm podědila nejmladší dcera Laďka, ovšem i její dvě starší sestry Alenka a Blanka se nějaký čas věnovaly muzice. V této knížce se píše i o jejich osudech, a také o události, která v polovině 70. let rodinné vztahy na nějaký čas pošramotila. Zakladatel rodu, tatínek Ladislav v šedesáti letech odešel od své ženy Heleny a s novou partnerkou Květoslavou Navrátilovou zplodil vytouženého syna Ladislava, dnes úspěšného trumpetistu. Většina kapitoly je pak věnována Laďce Kozderkové.
České zpívající filmy
Autor: Robert Rohál, Vítek Chadima
Nakladatelství: Brána
Rok vydání: 2009
Po osudech českých filmových hvězd sáhl autor mnoha literárních kompilací Robert Rohál tentokrát po oblíbených českých hudebních filmech. Vybírá dvanáct nejpopulárnějších filmových muzikálů či hudebních filmů, které vznikly v letech 1964 – 2001. Na jejich vzniku se podílely největší hvězdy české pop-music, například Karel Gott, Eva Pilarová, Waldemar Matuška, Helena Vondráčková, Václav Neckář, Jiří Suchý, Jiří Šlitr, Hana Hegerová, Naďa Urbánková nebo Hana Zagorová. Každý film má v knize svou vlastní kapitolu, kterou tvoří zejména podstatné informace o tvůrcích a protagonistech, ukázky z dobových recenzí a také oblíbené citáty. Tvůrci zmíněných filmů často využívali hereckých schopností známých zpěváků, méně často pak naopak pěveckých schopností herců. Výjimku je rozhodně Laďka Kozderková, která se suverénní jistotou zvládala obě kategorie. Dokázala to ve filmu Trhák v roli pošťačky Zuzky.
Když se osud nemazlí
Autor: Robert Rohál
Nakladatelství: Petrklíč
Rok vydání: 2008
Kniha složená z medailonů jedenácti slavných českých hereček a zpěvaček, jejichž životní pouť nebyla přímočará a často jim jí zkřížily tragické nebo přímo osudové okamžiky. Vážná nemoc, vězení, politické převraty, alkohol nebo ztráta životního partnera. Zmíněnými ženami jsou Jana Šulcová, Regina Rázlová, Marta Vančurová, Hana Maciuchová, Lenka Kořínková, Marta Kubišová, Jiřina Švorcová, Karolina Slunéčková, Milena Dvorská, Laďka Kozderková a Iva Janžurová. V případě Laďky Kozderkové autor vychází z předchozích publikací, ve kterých o ní psal, jde tedy v podstatě o stručnější verzi textu shrnujícího její profesní i osobní život.
Eva Olmerová
Autor: Jaroslav Kříženecký
Nakladatelství: XYZ
Rok vydání: 2007
Biografická kniha věnovaná první dámě československého jazzu Evě Olmerové. Autor chronologicky vypráví její životní příběh, který byl plný vzletů a pádů. Zachycuje nejen podstatné okamžiky ze zpěvaččina bouřlivého soukromého života, ale přináší především detailní a zasvěcený přehled její umělecké práce. V knize najdeme mnoho recenzí a dalších zajímavostí o písních, které Eva Olmerová natočila. Vzpomínají na ni všichni, kteří do jejího života skutečně patřili, například Dr. Ivan Vyskočil, Aida Brumovská, Eva Střížovská, Michael Kocáb a další. V kapitole nazvané: Návrat v moderním kabátě je zmínka i o Laďce Kozderkové. Dočteme se, že jí jako správná kamarádka nezištně pomáhala v dobách, kdy se Evě Olmerové dařilo nejhůř. Občas spolu vysedávaly v hospůdkách, jindy jí zase Laďka Kozderková navařila plný hrnec polévky.
Přišel kostlivec k doktorovi
Autor: Petr Markov
Nakladatelství: Epocha
Rok vydání: 2005
Knihu scénáristy Petra Markova uvozuje známá anekdoto o kostlivci, který přijde k doktorovi a ten mu odvětí: “no to jdete brzy”. Tím je vyřčena základní myšlenka knížky, mluvit s humorným nadhledem o smutných věcech. Autor nabízí čtenářům příběhy známých osobností, kterým zkřížila cestu zákeřná nemoc – rakovina nebo leukemie. Někteří z nich boj s nemocí vyhráli, jiní ne. V knize o svém osudu buď sami vyprávějí, nebo na ně vzpomíná někdo z jejich blízkých. V případě Laďky Kozderkové je to herecký kolega Ladislav Županič. Společně si zahráli v úspěšném muzikálu Zvonokosy, ve kterém se Laďka Kozderková naposledy objevila na jevišti. Právě emotivní vzpomínka na toto poslední představení dominuje Županičovu vyprávění. Bohužel se v něm vyskytuje několik chyb, především v časových údajích. Příběhy známých osobností doplňují v knize Přišel kostlivec k doktorovi ještě názory respektovaných lékařů.
Smutné konce slavných
Autor: Jaromír Slušný
Nakladatelství: XYZ
Rok vydání: 2005
Tato kniha názorně dokumentuje fakt, že smutné, dojímavé či tragické osudy slavných lidí přitahují pozornost. Biografie Jaromíra Šťastného prozrazuje zajímavosti ze života známých i méně známých osobností, světových hudebníků, výtvarníků, literátů i politiků. Jsou mezi nimi například Elvis Presley, Kurt Cobain nebo Edith Piaf. Z českého prostředí autor vybral například Karla Hašlera, Jiřího Šlitra nebo Pavla Dostála. A také Laďku Kozderkovou, které je věnováno 6 stran. Text stručně rekapituluje její život, zmiňuje divadelní angažmá a významné role. Pokud jde o osobní život, je z logiky titulu této knihy věnován poměrně velký prostor období nemoci Laďky Kozderkové. V textu jsou ovšem některé faktické údaje uvedeny chybně.
Muzikálová hvězda Laďka Kozderková
Autor: Robert Rohál
Nakladatelství: Petrklíč
Rok vydání: 2004
Autor několika hereckých profilů či memoárů se tentokrát věnoval Laďce Kozderkové. Ve své knize se snaží zmapovat celý její život, od dětství, přes pěvecké začátky, divadelní dráhu až k předčasnému úmrtí. Většina obsahu vychází pravděpodobně z osobních vzpomínek sester Kozderkových, které jsou doplněny fotografiemi a dalšími informacemi o divadelních, filmových i televizních rolích. Ve faktologických souhrnech je však několik zavádějících chyb, stejně jako u popisků obrázků.
Pár halířů z Padesátníku
Autor: Ondřej Suchý
Nakladatelství: Radioservis
Rok vydání: 2002
V knize, která vznikla na základě úspěšného rozhlasového pořadu Padesátník, předkládá Ondřej Suchý čtenářům portréty hvězd českého divadla, například Jiřího Šlitra, Miloše Kopeckého, Miroslava Horníčka nebo Laďky Kozderkové. Připomíná ale také umělce, jejichž slávu již zavál čas, ač ve své době byli nesmírně populární. Byli to třeba Karen Ostrá, “Smutný muž” Jaroslav Válek, Zuzana Princová, Helena Loubalová, Jaroslav Wolf, Jiří Straka, Jaroslav Čmehil a další. Vzpomínkové medailonky věnoval autor jen těm osobnostem, s nimiž jej pojil přátelský vztah a mezi nimi byla i Laďka Kozderková. Díky tomu se můžeme dočíst, jak Laďka Kozderková uvažovala o své budoucnosti v 60. letech a s jakými nadějemi spojovala svůj přechod do Prahy. Text doprovází mnoho fotografií z autorova archivu.
Lesk a bída slavných českých žen
Autor: Robert Rohál
Nakladatelství: Petrklíč
Rok vydání: 2002
Tato kniha představuje životopisné medailony českých umělkyň, které dosáhly vrcholných úspěchů ve své profesi, jejich život ovšem většinou končil trpce, či přímo tragicky. Už samotný název napovídá, že klíčem k výběru osobností byl právě tragický aspekt jejich života, který prvoplánově přitahuje pozornost masových čtenářů. Ženami, o kterých se v této publikaci píše jsou například Nataša Gollová, Lída Baarová, Ema Destinnová, Ljuba Hermanová, Irena Kačírková, Judita Čeřovská, Inka Zemánková či Laďka Kozderková. V kapitole věnované jí jsou shrnuta vesměs obecně známá fakta, přičemž některé faktografické údaje, například letopočty, nejsou přesné. Medailon zmiňuje nejznámější filmové, divadelní a televizní role Laďky Kozderkové a zdůrazňuje období, kdy bojovala se zákeřnou nemocí.
Hvězdy českého filmu IV.
Autor: Jan Bauer
Nakladatelství: Brána
Rok vydání: 1999
První publikace ohlížející se za zlatou érou novodobého českého muzikálu v 90. letech 20. století. Autor se soustředí především na tituly, které v té době utvořily pevný základ svébytné muzkálové scény u nás. Byly to světové hity Bídníci, Jesus Christus Superstar nebo Evita a také původní tvorba reprezentovaná muzkály Dracula, Krysař nebo Rusalka. Kniha neopomíjí ani tradiční muzikálovou scénu – Hudební divadlo v Karlíně, které v 90. letech prošlo několika personálními i repertoárovými proměnami. V kapitole o této scéně je i zmínka o Laďce Kozderkové, konkrétně o jejím účinkování v muzikálu Sugar, který ovšem pouze zkoušela. Na jevišti se v roli Sladké Sue neobjevila.
Divadlo Rokoko
Autor: Michal Herzán, Václav Budinský
Nakladatelství: Victory Most
Rok vydání: 1998
Podtitul této knihy zní: Vzpomínky na divadlo Rokoko, jeho hvězdy a historky. Autoři si vybrali zřejmě nejslavnější období této scény, kdy ji od konce 50. let až do roku 1974 vedl Darek Vostřel. Z původně zamýšleného satirického kabaretu se postupem času stala renomovaná scéna, jejímiž členy byly největší hvězdy československé popmusic. Díky úzké spolupráci s rozhlasem a televizí se osobnosti divadla objevovaly v mnoha zábavných pořadech, což zvyšovalo popularitu Rokoka. Kniha představuje podrobněji nejen ředitele Darka Vostřela, ale i jeho hlavního jevištního partnera Jiřího Šaška a pak další výrazné osobnosti této scény, například Vlastimila Bedrnu, Hanu Hegerovou, Waldemara Matušku, Evu Pilarovou nebo Karla Štědrého. Na fotografiích můžeme vidět i Laďku Kozderkovou, která do divadla nastoupila v roce 1970.
Hvězdy českého filmu IV.
Autor: Radana Vítková, Jiří Grbavčič
Nakladatelství: Fragment
Rok vydání: 1998
Jde o čtvrtý díl z knižního cyklu o hvězdách českého filmu. Poslední z nich je věnován osobnostem, které se do paměti diváků zapsaly v 70. a 80. letech dvacátého století. Mezi devětapadesáti kapitolami najdeme i jednu věnovanou Laďce Kozderkové. Dozvíme se v ní například to, že se této zpěvačce a herečce přezdívalo česká Barbra Streisand a to nejen pro její účes, ale především pro mimořádně synteticky propojený pěvecký a herecký talent. V kapitole dále najdeme výčet mnoha filmových i televizních rolí Laďky Kozderkové i zmínky o největších úspěších na divadelní scéně. V závěru se dozvídáme také to, že poslední film, ve kterém se objevila na filmovém plátně, tedy Veselé Vánoce přejí chobotnice přišel do kin až rok po její smrti.
Rozpomínky
Autor: Petr Hořec
Nakladatelství: Goldstein & Goldstein
Rok vydání: 1997
Memoáry oblíbeného herce Milana Neděly, které po jeho smrti sestavil Petr Hořec. Celoživotní milovník divadla a také pražské Slávie přináší kaleidoskop vzpomínek na své dětství, mládí i pracovně velmi nabitá 50. a 60. léta. V té době nejvíc účinkoval před filmovou kamerou, později se jeho doménou stala televize a rozhlas. Milan Neděla j byl také známý díky dětskému magazínu Studio Kamarád, kde namlouval jednoho z plyšáků – postavičku Hele. Byl také průvodcem televizního pořadu Komik a jeho svět o legendách němé grotesky. S Laďkou Kozderkovou se setkal především na prknech Hudebního divadla v Karlíně a také na pobočné scéně v Nuslích. V knize je můžeme vidět například na společné fotografii z televizního cyklu Dostaveníčka.
Taková jsem já
Autor: Pavla Břínková
Nakladatelství:
Impreso plus
Rok vydání: 1996
Životopisná kniha Pavly Břínkové, největší operetní hvězdy 70. a 80. let. Od roku 1970 působila v Hudebním divadle v Karlíně, kde si zahrála hlavní role například v inscenacích West side story, Polská krev, Veselá vdova, Netopýr, Mam’zelle Nitouche nebo Mai fair Lady. V knize se dočteme nejen o kariéře Pavly Břínkové, ale i o důležitých momentech jejího soukromého života. O nevydařených vztazích i smrti bratra a později novorozené dcery. V jedné části knihy věnuje Pavla Břínková několik stránek vzpomínce na Laďku Kozderkovou. Především společnému setkání v inscenaci Loď komediantů a názorným příkladům Laďčina originálního přístupu k životu. Autorka zdůrazňuje také její moudrost a odvahu, s jakou bojovala se zákeřnou nemocí. Divadelní soubor není vždy ideálním kolektivem a Pavla Břínková se ve své autobiografii dotýká i tohoto tématu, právě v souvislosti s Laďkou Kozderkovou. Naznačuje, že za jejího života jí některé kolegyně příliš nepřály. Vzpomínku doplňují zmínky o drobných, pro Laďku typických detailech, které Pavla Břínková mohla zaznamenat díky tomu, že spolu sdílely jednu divadelní šatnu.
Z operety do operety
Autor: Galla Macků, Vašek Vašák
Nakladatelství: MOTTO
Rok vydání: 1996
Vzpomínková kniha operetní herečky a zpěvačky Gally Macků, která působila v Hudebním divadle v Karlíně od roku 1975 a na tamním jevišti ztvárnila desítky rolí. Účinkovala především v operetách, kde často ztvárňovala titulní role, například v Rose Marie, Manon Lescaut nebo Orfeus a Eurydika. V muzikálech Hello, Dolly!, My fair Lady nebo Vražda ve varieté prokázala i dobré činoherní schopnosti. Jedna z kapitol této knihy se jmenuje: Laďka Kozderková a ti druzí. Tvoří ji především vzpomínky kolegů na období přelomu 70. a 80. let a konkrétně právě na Laďku Kozderkovou. Ve většině citátů je akcentována její přátelská a kolegiální povaha, současně ovšem i smutný závěr jejího života. Některé konkrétně popisované situace jsou velmi smutné a dalo by se říct i kontroverzní.
Jak jsme začínali
Autor: Mirek Novák
Nakladatelství: Koršach
Rok vydání: 1994
Nejde o typické herecké memoáry. Kniha se v podstatě skládá ze dvou částí. První tvoří medailony několika známých herců a druhou zážitky autora z cest po světě. Knihu Jak jsme začínali napsal Mirek Novák, hudebník, konferenciér a bavič, a v jednotlivých portrétech umělců představil například Naďu Konvalinkovou, Zdeňka Svěráka, Jana Faltýnka, Ivana Mládka, Miroslava Moravce nebo Pierra Brice. Se všemi se přátelil a zaměřil se, jak už titul napovídá, na jejich začátky. Jedna kapitola s podtitulem “herecké manželství” je také věnována Laďce Kozderkové a Vlastimilu Bedrnovi. Je to vůbec první kniha, kde je život Laďky Kozderkové zpracován uceleně s důrazem na některé zajímavé či dramatické detaily. Autor vycházel především z vlastních vzpomínek na společná setkání a účinkování s Laďkou Kozderkovou a pak také z vyprávění jejího manžela Vlastimila Bedrny. Navíc text doplnil o citace z přepisu rozhlasového dokumentu Lady Živáček, který vznikl v roce 1988. Bohužel se ale nedochoval. V tomto scénáři je ovšem několik faktografických chyb, především v letopočtech a tyto nepřesnosti pak v 90. letech převzalo mnoho novinářů při psaní životopisných článků. Na druhou stranu tato kniha přináší některá svědectví, která jsou velmi cenná, autentická a dnes už prakticky nezískatelná.