Hrad v kapradí
Nejdřív to byl jen úsměv, pak malá, hloupá kytička fialek, za pár korun.
A pak už jsem ti nosila úsměvy já.
Bylo to zářivé, a je dosud.
Jak dětský pláč, jako dětský smích,
láska z očí tvých ke mě svítí,
jako rosa a pláč, jako rosa a smích.
Ten hrad v kapradí,
já vím, že kde kdo zná,
a přesto jsme ho našli,
spolu jen my dva.
Ten hrad v kapradí,
kam hvězdy chodí spát,
a já je lovím v tmách,
když ty mě líbáš,
náruč tvá je ten hrad,
tam se chodím bát.
Ten hrad v kapradí,
já vím, že kde kdo zná,
a přesto jsme ho našli,
spolu jen my dva.
Ten hrad v kapradí,
kam hvězdy chodí spát,
a já je lovím v tmách,
když ty mě líbáš,
náruč tvá je ten hrad,
kam se chodím bát,
náruč tvá je ten hrad,
kam se chodím bát.
hudba: Ladislav Kozderka
text: Jiří Čekan
hraje: Velký smyčcový orchestr ČRo Brno
natočeno: 1969 ČRo Brno
délka: 3:32
Téměř zapomenutá píseň Laďky Kozderkové, kterou natočila pro brněnské vydavatelství Discant. Fungovalo jen krátce a bylo jednou z prvních obětí normalizace.
Vyšlo na albech
