Blonďatý kytarista
Kytaru má blonďatý Ben
a z modrých očí,
kouká mu půlnoc i slunečný den.
Když přijde hrát blonďatý Ben,
v těch modrých očích,
sedí mu ptáci a rozkvétá len.
Vidí mě rád, blonďatý Ben,
na zlatých strunách,
vykouzlí nápěv a láká mě ven.
Poklonu dá blonďatý Ben,
a říká mi pojď,
vede mě trávou a slibuje sen.
Jeho píseň medem voní, v duši umí hřát,
a vždycky dobrým lékem bývá.
Když na louce se ke mě skloní nepřeju si víc,
jen ať mi ještě zítra zase zpívá. Óó, jé…
Kytaru má blonďatý Ben
a z modrých očí
kouká mu půlnoc i slunečný den.
Když přijde hrát blonďatý Ben,
v těch modrých očích,
sedí mu ptáci a rozkvétá len.
Vidí mě rád, blonďatý Ben,
na zlatých strunách,
vykouzlí nápěv a láká mě ven.
Poklonu dá blonďatý Ben,
a říká mi pojď,
vede mě trávou a slibuje sen.
Lalalala, blonďatý Ben.
Lalalala…..
/Melody man/
hudba: Christian Bruhn
text: Vladimír Čort
hraje: skupina Aleše Sigmunda
natočeno: 1971 Supraphon
délka: 2:45
V této písni se Laďka Kozderková nejvíc přiblížila nastupujícímu bigbítovému stylu, což dokládá šířku jejího interpretačního talentu.
Vyšlo na albu
