Když jsem kytici vázala

Co do poupěte, které nemá,
které nemá nikdy květ mít?
Co do děvčete, které nemá,
které nemá pro koho žít?

K čemu jsou města, když v nich není,
když v nich není, kdo mě má rád?
K čemu nevěsta, která se má,
která se má bez lásky vdát?

Častokrát jsem se tázala,
když jsem kytici vázala,
častokrát jsem se tázala,
komu ji dám.

Má duše přece zlá není,
má láska není mámení,
proč samotu a trápení mám?

Jen jednou se mi zdálo,
že měl mě někdo rád,
mé srdce už se smálo,
že mohlo milovat.

Má duše přece zlá není,
má láska není mámení,
proč samotu a trápení mám?

Má duše přece zlá není,
má láska není mámení,
proč samotu a trápení mám?

Ááááááá…..

hudba: Jaroslav Ježek
text: Jiří Voskovec, Jan Werich
hraje: Orchestr činohry Národního divadla, řídí Ladislav Simon
natočeno: 1973 FISYO
délka: 4:13

Další z celkem čtyř písní Jaroslava Ježka, Jiřího Voskovce a Jana Wericha, které Laďka Kozderková natočila v roce 1973 s orchestrem činohry Národního divadla v Praze. Vydal je Panton na dvou singlech. Baladické tempo dává prostor pro plastičtější interpretaci, která někdy přechází téměř do recitativu a uzavírá ji vokální improvizace. V jazzovém aranžmá vynikají zejména žestě, marimba a trochu netradičně flétna a harfa. O deset let později vznikla odlišná nahrávka stejné písně, tentokrát pro televizní cyklus Obrazy z dějin české hudby.

Vyšlo na albech

Laďka Kozderková – To nejlepší – CD
Pop galerie: Laďka Kozderková
Když jsem kytici vázala – singl