Tak já nevím

Přišlo to tak z nenadání,
jako bouře bez mračen,
kapesníčku na mé dlani,
proč jsi pláčem zamáčen?

Jste vy slzy z mého zmatku,
jste vy slzy ze štěstí?
Srdce chtělo na zahrádku,
došlo jenom k rozcestí.

Tak já nevím, mám ho ráda,
nebo se mi něco zdá?
Hádám, jak se karta hádá,
dokud někdo nerozdá.

Tak já nevím, je to láska,
nebo jenom chuť ji znát?
Se slůvkem se srdce laská,
má mě, nemá, má mě rád?

Ptám se trávy, ptám se květů,
na odpověď nečekám,
a když milý se mnou je tu,
stačí říct tu jednu větu,
rozplyne se v čem se pletu,
vidím, že ho ráda mám.

Stačí jeden jeho pohled,
všechno sladší zdá se mi,
jestli není láska tohle,
není lásky na zemi.

Ptám se trávy, ptám se květů,
na odpověď nečekám,
a když milý se mnou je tu,
stačí říct tu jednu větu,
rozplyne se v čem se pletu,
vidím, že ho ráda mám.

Stačí jeden jeho pohled,
všechno sladší zdá se mi,
jestli není láska tohle,
není lásky na zemi.

hudba: Zdeněk Petr
text: Vladimír Dvořák
hraje: Klub sólistů, řídí Hugo Fischer
natočeno: 1972 ČST
délka: 3:24

Píseň z populární hudební komedie Sto dukátů za Juana. Tuto verzi Laďka Kozderková nazpívala v roce 1972 pro neznámý televizní pořad. Podruhé, v kratší verzi ji zpívala v televizním pořadu Písničky na vlnách z roku 1980.

Vyšlo na albech

Braň svou lásku – CD