Máš štěstí, že jsi kocour
Noc kreslí černou tuší,
mi na okenní rám,
zas máš orvané uši
a kožich samý šrám.
Oči ti slastí svítí,
to byla dobrota,
jaks právě někde slízal,
smetanu života.
Máš štěstí, že jsi kocour
a já tvůj tichý kout,
máš štěstí, že jsi kocour,
když umíš vymňouknout,
mi často pozdě k ránu,
sůl slzí pod víčko.
Jseš kocour, co mi motá,
život jak klubíčko.
A já ti šeptám Macku,
protože dobře vím,
když vztáhneš ke mně packu,
že zase oněmím.
A nebudu víc smlouvat,
o ceně odpustků,
máš k mé misce i dveřím,
kočičí propustku.
Máš štěstí, že jsi kocour
a já tvůj tichý kout,
máš štěstí, že jsi kocour,
když umíš vymňouknout,
mi často pozdě k ránu,
sůl slzí pod víčko.
Jseš kocour, co mi motá,
život jak klubíčko.
Nánáná….
Jseš kocour, co mi motá,
život jak klubíčko.
Máš štěstí, že jsi kocour
a já tvůj tichý kout,
máš štěstí, že jsi kocour,
když umíš vymňouknout,
mi často pozdě k ránu,
sůl slzí pod víčko.
Jseš kocour, co mi motá,
život jak klubíčko.
Máš štěstí, že jsi kocour
a já tvůj tichý kout,
máš štěstí, že jsi kocour,
když umíš vymňouknout,
mi často pozdě k ránu,
sůl slzí pod víčko.
Jseš kocour, co mi motá,
život jak klubíčko.
hudba: Karel Vágner
text: Jan Vyčítal
hraje: Orchestr Karla Vágnera
natočeno: 1984
délka: 2:53
Hravá píseň, kterou pro Laďku Kozderkovou napsal Karel Vágner. Že se v ní nezpívá jen o kočičím světě naznačila Laďka Kozderková v televizním pořadu Škola hrou, kde byl mlsným kocourem Josef Karlík.
Vyšlo na albech


Zaznělo v pořadu
