Tvůj stín

Dnes chci vidět jen tvůj stín a jen tvůj stín,
dnes chci věřit znamením, jen znamením,
buď mým snům jasnou vidinou,
dnům sladkou tišinou,
mám někde vzdálený svůj ráj.

Když se ze sna vytratí, zas vytratí,
budu se bát závratí, zlých závratí,
dalších dnů s temnou hodinou,
snů, které zahynou,
zazní tam v oblacích můj pláč, můj pláč.

Kéž smím vidět vždy tvůj stín, ach jen tvůj stín,
kéž smím věřit iluzím, jen iluzím,
buď mým snům jasnou vidinou,
dnům sladkou tišinou,
ať zní v nich mámivá tvá báj, tvá báj.

hudba: J. Lars
text: Jana Včeláková
hraje: Orchestr Gustava Broma
natočeno: 1969
délka: 2:40

Jedna z písní, které tvořily základ repertoáru Laďky Kozderkové na přelomu 60. a 70. let. Existují celkem tři odlišné záznamy této písně. Jsou to dvě odlišné studiové nahrávky a pak raritní live záznam z vystoupení orchestru Gustava Broma v norské televizi v roce 1969.

Zaznělo v pořadu