Vteřiny
Zase už tak jako bezpočtukrát,
vteřin se rozezněl stříbrný pád,
čas nesmí spát, i když by rád,
do hodin sloupkových přišel si hrát.
Cinkají podkovy k plápolu hřív,
zvonky si kvetou a louka je div,
ve stínu jív, pastýř si zív,
všechno už bývalo dávno a dřív.
Nápěv tak důvěrně známý,
snad přilét odněkud sám,
snad je tu od věků s námi,
písničko, odkud tě znám?
Zase už tak jako bezpočtukrát,
vteřin se rozezněl stříbrný pád,
čas nesmí spát, nejvýše snad,
v hodinách sloupkových tiše si hrát.
Vzlétají chvilku jen krátkou,
perličky z jiskřivých vín,
váhavé vteřinky řádkou,
klinkavý polyká mlýn.
Zase už tak jako bezpočtukrát,
vteřin se rozezněl stříbrný pád,
čas nesmí spát, nejvýše snad,
v hodinách sloupkových tiše si hrát.
hudba: Vladimír Popelka
text: Vladimír Fux
hraje: Velký smyčcový orchestr ČRo Brno, řídí Miloš Machek
natočeno: 9.9. 1968 ČRo Brno
délka: 2:30
Málo známá píseň Laďky Kozderkové. Smyčcový orchestr Československého Rozhlasu Brno řídí Miloš Machek. Jde o píseň jemnějšího stylu a mezihry vyplňují tóny jakoby z hracího strojku.
Vyšlo na albech
