Báječný vozataj

Louka přiláká,
slunce, jak tuláka,
lehnout si do trávy k nám.
Z písně motýlí,
jsme jako opilí
a ty víš nejlépe sám.

Že v žáru vozataj, báječný,
řídí vůz slunečný,
plný zázraků.

U cesty, potají,
čekám, až zavlají,
hřívy ryzáků.

To potom, vozataj, báječný,
dá mi vůz slunečný,
a já zamávám.

A do trávy, pozdravy,
místo rosy dám.

Nic ti nebrání,
vzít hlavu do dlaní,
šeptat mi nejhezčí báj.

Pár slov růžových,
ve kterých zvoní smích,
v rolničkách přes celý kraj.

Kde v žáru vozataj, báječný,
řídí vůz slunečný,
plný zázraků.

U cesty, potají,
čekám, až zavlají,
hřívy ryzáků.

To potom, vozataj, báječný,
dá mi vůz slunečný,
a já zamávám.

A do trávy, pozdravy,
místo rosy dám.

Do trávy, pozdravy,
místo rosy dám.

Do trávy, pozdravy,
místo rosy dám.

hudba: nezjištěno
text: nezjištěno
hraje: nezjištěno
natočeno: asi 1971
délka: 2:37

Prakticky zapomenutá a neznámá píseň Laďky Kozderkové, o které nejsou známy žádné informace. Zachovala se v archivu České televize a ví se o ní pouze, že vznikla před rokem 1971. Autoři i orchestr a místo natáčení zůstávají neznámí.