Píseň o dvou milencích
Ona:
Slyšte drazí lidé málo,
co se jest nedávno stalo,
u Malšovic na hrázce,
bude to jen o lásce.
On:
Byloť jest tam děvče hezké,
trochu městské, trochu selské,
asi třiadvacet let,
zamilovalo se hned.
Proto kaprál z Dolních Borů,
láskou prudkou hned byl vzhůru,
ona si mu přivykla,
žádnému nic neřekla.
Ona:
Strejček jejich jim překážel,
vždycky příčiny uváděl,
nechtě připustit jinak,
by si Manču vzal voják.
Takto tajně se scházeli,
často se v lese radili,
až jim ďábel v srdce vnuk,
by se vzdali těchto muk.
On:
Hrozné inštrumenty vzali,
střelnou zbraň sobě nabili,
na to ke zpovědi šli,
své hříchy Bohu řekli.
Odtud hned do lesa vešli,
oba v serdci smutek nesli,
jeden s druhým nemluvil,
na hroznou smrt jen myslil.
Ona:
Kaprál štuc pod pláštěm nese,
přijde s ní doprostřed lesa,
plášť svůj na zem rozloží,
milku na něj položí.
On:
Ta hned pistoli prohlíží,
proti serdci si namíří,
stiskne kohoutek a bác,
kulka najde v srdci plac.
Ona:
Kaprál hned mrtvou urovnal,
honem svůj štuc do ruky vzal,
udělá tak jak ona,
hned jsou mausetot oba dva.
On:
Psaní po sobě nechali,
do něhož byli napsali,
za jednoho musí dva,
najednou jít ze světa.
Oba:
Křesťané zaplačte nyní,
vzpomeňte si, každou chvíli.
Ona: Láska není kriminál.
On: Dělám písničce finál.
hudba: Vlastimil Hanuš
text: anonym
hraje: studiový orchestr, řídí Bohumil Lepič
natočeno: září 1986 Supraphon, studio Mozarteum
délka: 4:12
Duet s Františkem Filipovským z alba kramářských a pouťových písní. Kolekci sestavil Vlastimil Hanuš. Pravděpodobně jde o poslední nahrávky Laďky Kozderkové, které vznikly v září 1986.