Jak skořápky z oříšků
Jak skořápky z oříšků,
plují lodi po Dunaji,
když tě nemám na blízku,
dny se dlouhé zdají.
Když duši dáš do houslí,
jsi pryč a já zapomínám,
když tě struny okouzlí,
mě sny táhnou jinam.
Samota ve dvou těžká je jak z olova,
nedám, už nedám na sliby ani na slova.
Noc dlouhá je, delší než tok Dunaje,
ve tmě jak kočka hledám klíče od ráje.
Noc je dlouhá, tak strašně dlouhá,
delší než tok Dunaje,
ve tmě jak kočka hledám klíče od ráje.
Bráním se i vzpomínkám,
pláčem smutek nepřekřičím,
sama jdu a nevím kam,
nejsem vina ničím.
Jak skořápky z oříšků,
plují lodi k modrým mořím,
píšou mi vzkaz do písku,
já snad touhou shořím.
Samota ve dvou těžká je jak z olova,
nedám, už nedám na sliby ani na slova.
Noc dlouhá je, delší než tok Dunaje,
ve tmě jak kočka hledám klíče od ráje.
Noc je dlouhá, tak strašně dlouhá,
delší než tok Dunaje,
ve tmě jak kočka hledám klíče od ráje.
hudba: Harry Macourek
text: Ivo Havlů
hraje: orchestr studio Brno
natočeno: 1984 ČRo-Brno
délka: 5:38
Jedna z písní, které Laďka Kozderková spolu s dalšími kolegy z Hudebního divadla v Karlíně nazpívala pro rozhlasový muzikál Děti z hliněné vesnice. Příběh vyprávěl o životě v cikánské osadě na Slovensku za První republiky. Ladislav Županič vzpomíná, že v této písni šla Laďka Kozderková až na hranu svého hlasového rozsahu, aniž by použila falzet. Ve studiu odvedla perfektní výkon, po kterém ovšem na několik dní ztratila hlas.
Vyšlo na albech
