Když píská vlak
Můj vlak už houká, houká,
ani nádraží, smutků si neváží,
stanou se brzo růží planou.
Můj vlak už houká, houká,
ty i nádraží víte, že odváží,
ten vlak mé nashledanou,
mé nashledanou,
nashledanou.
Když píská vlak, už je to tak,
já vím, že jedu do dálky.
Kdopak ji zná, je tajemná,
tak jako z pouti obálky.
Kolejí svit, nepozná klid,
stále se chvějí závratí,
když rytmus kol, má sólo sól
a nikdy notu neztratí.
Můj vlak už houká, houká,
ani nádraží, smutků si neváží,
stanou se brzo růží planou.
Můj vlak už houká, houká,
ty i nádraží víte, že odváží,
ten vlak mé na shledanou,
mé na shledanou,
na shledanou.
Když píská vlak, už je to tak,
nastává chvíle loučení.
Mávej mi víc, neříkej nic,
slova se v rosu promění.
Pusu ti dám, zůstaneš sám,
snad jenom chvilku pramalou.
Vlak přiletí je století,
co nezná chůzi pomalou.
Můj vlak už houká, houká,
ani nádraží, smutků si neváží,
stanou se brzo růží planou.
Můj vlak už houká, houká,
ty i nádraží víte, že odváží,
ten vlak mé na shledanou,
mé na shledanou,
na shledanou.
Lalalalala…
hudba: Mlhoš Kafka
text: Hana Čiháková
hraje: orchestr Karla Vlacha
natočeno: 29.10.1984 Čro-Karlín
délka: 4:10
Jedna z písní, které v 80. letech Laďka Kozderková natočila v Československém rozhlase jako samostatné nahrávky. Tyto písně spojuje autorka textu Hana Čiháková. Můžeme se jen domnívat, jestli to nebyla cesta k vytvoření prvního samostatného alba Laďky Kozderkové, které se ovšem neuskutečnilo.