Bonviván
On: Když vás blízko mám.
Ona: Jen mluvte Lorenci, teď právě to jen chci.
On: Trpím přísahám. Váš půvab mě ničí jak příval.
Ona: Té bouřky se nesmíte bát.
On: Být pěvcem, asi bych zpívíal:
mám vás rád, mám vás rád.
Nechci bez vás žít.
Ona: Jste zkrátka, a to mě láká, muž, jak má být.
On: Můj táta byl ten známý pařížský bonviván.
Ona: Bonviván.
On: Co soupeřil s markýzi o čest a přízeň dam.
Ona: Přízeň dam.
On: Já že znám…
Ona: On zná…
On: V Paříži Louvre i Notre-Dame…
Ona: I Notre-Dame…
On: Můžu říct, že se mu čím dál víc podobám.
Oba: Váš/můj táta byl, známý lev pařížských bulvárů,
co způsobil bezpočet milostných požárů.
On: Já že znám…
Ona: On zná…
On: V Paříži Louvre i Notre-Dame…
Ona: I Notre-Dame…
On: Můžu říct, že se mu čím dál víc podobám.
Ona: Když vás blízko mám.
On: Jen mluvte Judito, teď málo vadí to.
Ona: vášni propadám. Váš dotyk mě ničí jak děla.
On: Té bouřky se nesmíte bát.
Ona: Já naplno zpívat bych chtěla:
má mě rád, má mě rád.
On: Nechci bez vás žít.
Ona: Jste zkrátka, a to mě láká, muž, jak má být.
On: Můj táta byl ten známý pařížský bonviván.
Ona: Bonviván.
On: Co soupeřil s markýzi o čest a přízeň dam.
Ona: Přízeň dam.
On: Já že znám…
Ona: On zná…
On: V Paříži Louvre i Notre-Dame…
Ona: Notre-Dame…
On: Můžu říct, že se mu čím dál víc podobám.
Ona: Lorenci…
On: Ano?
Ona: Byl vy jste vůbec v Paříží? A nebo nebyl?
On: Nebyl. Nejdál jsem byl v Lyonu.
Ona: V Lyonu?
On: Ano.
Ona: Já taky. Ale to přece taky něco znamená, že?
Oba: Já že znám…
Ona: On zná…
On: V Paříži Louvre i Notre-Dame…
Ona: I Notre-Dame…
Oba: Můžu říct, že se mu čím dál víc podobám.
Že se mu čím dál víc podobám.
Ona: Lorenci…
On: Judito…
Ona: Lorenci…
hudba: Jindřich Brabec
text: Petr Markov
hraje: studiový orchestr, řídí Vladimír Raška
natočeno: 30.6. 1986 Supraphon, studio FISYO
délka: 4:57
Duet z původního muzikálu Zvonokosy, který měl premiéru v Hudebním divadle v Karlíně v roce 1983. Spolu s Laďkou Kozderkovou zpívá Ladislav Županič.