První schůzka

Poslyšte holky, já se vám přiznám,
já ještě nikdy schůzku neměla,
dělat se jiná, to nemá význam,
fakt holky já jsem děsně nesmělá.

Ono jde o to, ten kučeravý,
co jste ho dneska taky viděly,
mě každé ráno očima zdraví,
už od soboty, dnes je pondělí.

Jediná věc tu mate člověka,
proč když má baret mužský nesmeká,
a co když ho přece smekne,
co mu řeknu, když mi řekne,
že je hezké počasí,
že jsem hrozně milá dáma,
nejkrásnější pod hvězdama,
co mu řeknu, co asi?

Když táhne ženě na patnáctý rok,
život se stává labyrintem záhad,
když osud velí, už se nedá váhat,
a první schůzka, to je vážný krok.

Abych se stále ptala zrcadla,
zda-li mi krása ještě nezvadla,
svá tajemstvíčka, abych ukrývala,
a pak je večer, a pak je večer,
mámě pošeptala.

La, la, la, la, la, la…

Abych se stále ptala zrcadla,
zda-li mi krása ještě nezvadla,
když táhne ženě na patnáctý rok,
ta první schůzka, to je vážný krok.

hudba: Ladislav Kozderka
text: nezjištěno
hraje: BERO
natočeno: 1964 ČRo Brno
délka: 3:05

Další z písniček, které pro teenagerku Laďku Kozderkovou napsal její otec Ladislav Kozderka. Originální nahrávka neexistuje, píseň se dochovala jedině na amatérské nahrávce rozhlasového pořadu „Proměny mladé zpěvačky“ z roku 1966. Proto je kvalita záznamu horší.

Zaznělo v pořadu