Kytka blatouchů

Ta zlatorudá zář mi padla na polštář,
tma zmizela a svítá, svítá letní den,
je pozdě tmy se bát a říkat: “mám tě rád”,
to není jenom tak, to není, není sen.

Blatouchy zlatě rozkvetlé, přines mi potají,
jsou jako střípky hvězd, co z nebe padají,
blatouchů zlatých kytku mám, kde trhal’s je víš,
snad zítra zase tam mne kytkou potěšíš.

Až fialková noc, si vezme na pomoc,
z hvězd náramky a nový kouzelnický plášť,
přijď blatouchy mi dát a říct jen: “mám tě rád”,
to stačí ke štěstí a nebudu se bát.

Blatouchy zlatě rozkvetlé, přines mi potají,
jsou jako střípky hvězd, co z nebe padají,
blatouchů zlatých kytku mám, kde trhal’s je víš,
snad zítra zase tam mne kytkou potěšíš.

Snad zítra zase tam mne kytkou potěšíš.

hudba: Bohuslav Sedláček
text: Růžena Sypěnová
hraje: nezjištěno
natočeno: 1969 ČRo Brno
délka: 2:29

Málo známá píseň, kterou Laďka Kozderková natočila v roce 1969 v Brně. Zazpívala si ji zřejmě v jednom z dílů pořadu Brněnské kolo, který se ovšem jako celek nedochoval. Píseň natočená ve studiovém prostředí se o mnoho let později, v 90. letech, objevila ve střihovém pořadu “Vějíř starých hitů”.

Zaznělo v pořadu