Tiše přísahám

Říkám veršům staré knížky,
prach vás pokryl a já teď otvírám,
malý příběh smutné lišky,
na dvě slzy dětské vzpomínám.

Stopy zůstanou,
na všech stránkách,
na deskách,
však tužkou psáno mám.

Teď tu přísahám,
tiše přísahám,
křivdu znám,
pomstím lišku stříbrnou.

Smutně ležící,
smutně ležící,
v bělostných závějích,
óóó..

A tak přísahám,
tiše přísahám,
půjdu dál smutným bílým lesem,
dám pokrýt louku vřesem.

Půjde spát,
půjde spát,
můj pláč,
dětskej pláč,
dětskej pláč.

hudba: Max Wittmann
text: Pavel Cmíral
hraje: nezjištěno
natočeno: 1971 ČST
délka: 3:22

Tato píseň je někdy také uváděna pod názvem Stříbrná liška. Pro Laďku Kozderkovou ji napsal hudební redaktor brněnského rozhlasu Max Wittmann a text opatřil Pavel Cmíral. Písnička byla určena zřejmě pro hudební festival Děčínská kotva, na kterém ale nakonec nezazněla. Nevyšla ani na žádném singlu a tak se dochovala pouze v televizním medailonu Písničky ke kávě z roku 1972.

Zaznělo v pořadu