Don Fernando
Ona:
Spící la Plato tropickou vůní dýchá,
obuj se na to, venku to hrozně píchá.
Tam, kdesi v dáli vzdychá můj caballero,
slunce ho pálí, tak na co má sombréro.
Z Rio Granda, od Fernanda,
třikrát za den dostávám
nejmíň tři rekomanda.
On:
Dono Roso, del Toboso,
dej si pozor na grandy,
muži jsou velká banda.
Oba:
V Barceloně, na balkoně,
až nám budou o lásce nocí kytary hrát.
Ona:
Všechny grandy vyženu ven z verandy.
On:
Dono Roso, ty víš, jak mám tě rád.
On:
Savana zpívá romanci lásky jižní,
o tom už vyšlo mnohé vydání knižní.
Žárlí a ví to celičká Barbarosa,
na koho líčí kouzelná dona Rosa.
Z Rio Granda, od Fernanda,
třikrát za den dostávám
nejmíň tři rekomanda.
On:
Dono Roso, del Toboso,
dej si pozor na grandy,
muži jsou velká banda.
Oba:
V Barceloně, na balkoně,
až nám budou o lásce nocí kytary hrát.
Ona:
Všechny grandy vyženu ven z verandy.
On:
Dono Roso, ty víš, jak mám tě rád.
Ona:
Sotva že odjel do Rio Granda od ní,
ihned zase v domě zavládly proudy spodní.
A když se tohle doslechl náš torero,
srdce mu tlouklo až mu puklo bolero.
Z Rio Granda, od Fernanda,
třikrát za den dostávám
nejmíň tři rekomanda.
On:
Dono Roso, del Toboso,
dej si pozor na grandy,
muži jsou velká banda.
Oba:
V Barceloně, na balkoně,
až nám budou o lásce nocí kytary hrát.
Ona:
Já všechny grandy vyženu ven z verandy.
On:
Dono Roso, ty víš, jak mám tě rád.
A jakej mám hlad.
hudba: Josef Stelibský
text: Jarka Mottl, Sáša Razov
hraje: studiový orchestr ČST
natočeno: 1972 ČST Praha
délka: 3:24
Komediální píseň z operety Děti manéže. Laďka Kozderková si ji zazpívala spolu s Karlem Effou v televizním pořadu Kabaret U zvonečku.
Zaznělo v pořadu
