Má milá voní fialou
Štercl:
Má milá voní rezedou
a páni s ní nic nesvedou,
od máje totiž do máje
má milá věrná je.
Že ví, jak si mě nakloní,
vždy rezedou se navoní
a když mi řekne, můj milý,
jsem láskou opilý.
Snad jednou pochopím,
tvé lásky hlubokou tůni,
snad se jednou utopím,
v té rezedové vůni.
Má milá voní rezedou
a páni s ní nic nesvedou,
od máje totiž do máje
má milá věrná je.
Kozderková:
Čím to tak voníš?
Tu vůni odněkud znám.
Když hlavu skloníš,
snad ti i hubičku dám.
Čím jsi tak navoněný?
Zůstaň mi hodně dlouho nakloněný.
Čím to tak voníš?
Tu vůni moc ráda mám.
Já jsem jak ta fialinka, fiala,
a to hnedka odmalinka, odmala,
raději se držím v pozadí
mě to nevadí.
I kdyby se vášeň ve mě ozvala,
i kdyby mě dívka k sobě pozvala,
já se chovám skromně,
příkladem je pro mě fialinka, fiala.
Můj milý voní fialou
a bez něho jsem zoufalou,
já modlím se vždy, když jdu spát,
ať má mne stále rád.
Že ví, jak si mne nakloní,
vždy fialou se navoní
a když mi řekne, má milá,
jsem láskou opilá.
Snad jednou pochopím,
tvé lásky hlubokou tůni,
snad se jednou utopím,
v té fialové vůni.
Můj milý voní fialou
a bez něho jsem zoufalou,
já modlím se vždy, když jdu spát,
ať má mne stále rád.
Oba:
My oba dva tak voníme,
že z vůní těch, se zblázníme,
když spolu jedem tramvají,
tak všichni kejchají.
Když máme buřta k večeři,
tak nikdo tomu nevěří
a každý myslí na dálku,
že chroupem fialku.
Štercl:
My zvykli jsme si už,
na tohle voňavé jídlo.
Kozderková:
Já na rty vyrábím růž!
Štercl:
A já zas vařím mýdlo.
Oba:
My oba tolik voníme,
že voňavkou se brodíme
a z rezedy i fialy,
jsou všichni zoufalí.
Kozderková:
Áááách.
Štercl:
Hepčík!
hudba: S. E. Nováček
text: Josef Grus, Gustav Oplustil
hraje: studiový orchestr Jaromíra Vomáčky
natočeno: 1972 ČST
délka: 3:14
Oblíbená melodie z operety Lidi, pozor na lidi!, která měla premiéru v roce 1940. Gustav Oplustil ji upravil do podoby šantánového kupletu, který s humorem sobě vlastním zazpívali Jarda Štercl a Laďka Kozderková v 11. pokračování Kabaretu U zvonečku.