Vždyť já už jsem vdaná
Když jsem byla dívka ještě velmi mladá,
nějakých náct a k tomu dva tři dny,
chodil za mnou jistý chlapec jménem Láďa,
a říkal: prší, čas je nevlídný.
Pak neviděla jsem ho delší čas,
až dneska objevil se tady zas.
Teď vchází s bílou kyticí,
však já už jsem vdaná.
Jen zpívám, úsměv na líci,
vždyť já už jsem vdaná.
Teď říká, že mě chce mít rád,
a já už jsem vdaná,
s tou kytkou může tu teď stát,
třeba až do rána.
Když mě bylo náct a k tomu týdny čtyři,
změnilo se to jenom maličko,
chodil za mnou jistý chlapec jménem Jiří,
a říkal: hele, svítí sluníčko.
Pak neviděla jsem ho delší čas,
až dneska objevil se tady zas.
Teď vchází s bílou kyticí,
však já už jsem vdaná.
Jen zpívám, úsměv na líci,
vždyť já už jsem vdaná.
Teď říká, že mě chce mít rád,
a já už jsem vdaná,
s tou kytkou může tu teď stát,
třeba až do rána.
To, co stalo se mi, a co vám tu říkám,
může se stát též milé dámy vám,
že ty první řeči nepovedou nikam,
proto vám tady dobrou radu dám,
jen nebojte se klidně mu to říct,
a zazpívat mu s chutí z plných plic.
Teď máváš bílou kyticí,
když já už jsem vdaná,
jen zpívám, úsměv na líci,
vždyť já už jsem vdaná.
Teď říkáš, že mě chceš mít rád,
když já už jsem vdaná,
s tou kytkou můžeš tu teď stát,
třeba až do rána.
Lalala…
Vždyť já už jsem vdaná.
Lalala…
Vždyť já už jsem vdaná.
A když se vám, pak objeví,
k smíchu je, když nic neví.
Teď říkáš, že mě chceš mít rád,
když já už jsem vdaná,
s tou kytkou můžeš tu teď stát,
třeba až do rána.
/Y Viva Espaňa/
hudba: Leonardus Caerts
text: Jaromír Vomáčka
hraje: orchestr ČST, řídí Mirko Krebs
natočeno: 1980 ČST
délka: 3:38
Energická píseň ve stylu tance paso doble. V české verzi zazněla v jednom z dílů oblíbeného televizního pořadu Kabaret U dobré pohody. Laďka Kozderková při zpěvu této písně věší prádlo za doprovodu tanečnic. V jeden moment při chůzi po schodech a současném pohledu do kamery zakopne a málem upadne. Naštěstí však karambol vybalncuje, pod playbackem se rozesměje, ale pokračuje dál a záběr tak nebyl zkažen.